Internetová encyklopedie dějin Brna

Zřícení stropů na stavbě kulturního domu

Zřícení stropů na stavbě kulturního domu


  • 8. 4. 1968 


  • ulice

    náměstí Slovenského národního povstání (náměstí SNP)

  • číslo orientační

    33

  • místo

    kulturní dům

  • nej...

    Brno
    dosud (1968) nejtragičtější hromadný úraz ve stavebnictví


  • charakteristika

    „Na stavbě kulturního domu na náměstí Slovenského národního povstání se zřítily panelové betonové stropy a zasypaly asi 15 dělníků Pozemních staveb, kteří tam pracovali.
    První hlášení na brněnskou záchrannou stanici přišlo v 9.40 hodin, tři minuty předtím volal rozrušený ženský hlas požárníky. Žena hlásila, že z okna vidí, jak se zřítila stavba kulturního domu.
    Pod velením poručíka Bartoňka vyjely první tři požární pohotovostní vozy a vzápětí rovněž tři úrazové a jeden sanitní záchranný vůz. Na místě bylo vzrušení. Třicet zaměstnanců pohřešovalo patnáct kamarádů, o kterých se předpokládalo, že jsou v troskách. Bylo jasné, že se zatím nedá použít žádné mechanizace, poněvadž střecha, betonové vazníky i obvodové zdivo se zhroutily dovnitř plánovaného kinosálu v kulturním domě. Zpočátku se tedy pracovalo holýma rukama v podmínkách ještě značně nebezpečných. A tu právě se projevila hluboká solidarita a obětavé kamarádství. Ze třech míst obrovské hromady bylo slyšet volání o pomoc, sténání, známky života. Mezitím velitel jednotek KVPS povolal další posilu a technickou pomoc. Záchranných prací se zúčastnila i vojenská jednotka. Na místo neštěstí se dostavili zástupci VB, provádějícího podniku i veřejní činitelé. Začalo se používat i těžkého stavebního jeřábu.
    První raněný byl vyproštěn asi po 35 minutách, za ním následoval druhý z jeho blízkosti, asi po půl hodině mladý dělník L. Gregor z Velkých Pavlovic, který projevil velikou statečnost; ležel dlouhou dobu mezi dvěma prefabrikovanými překlady v blízkosti mrtvých kamarádů. Když byli vyproštěni 4 ranění a 6 mrtvých, zdálo se, že již nikdo není v troskách živý. V nastalém tichu se však ozval slabý zvuk, který upozornil na další známky života. Pátý zraněný ležel na břichu přitisknut sutinami a nemohl hlasitěji volat. V záchranných pracích se dále pokračovalo. Od 9.45 do 15.15 hodin bylo vyproštěno pět raněných a sedm mrtvých.
    Na místo neštěstí byla povolána odborná komise, která teprve po odstranění trosek může dát odborný posudek, co bylo příčinou tragédie...
    ... Prof. ing. M. Cigánek, DrSc., katedra betonových konstrukcí a mostů stavební fakulty v Brně, který vedl odbornou komisi, řekl: ‚Došlo pravděpodobně k porušení monolitické části konstrukce, k porušení nějakého pilíře anebo průvlaku a v důsledku toho nastalo zřícení. Přesné vyjádření však ještě nemohu dát. Odvezli jsme si vzorky a provedeme rozbory. Zítra jedeme znovu na místo neštěstí.‘
    (čtk): Mezi oběťmi je 37letý stavbyvedoucí Miroslav Neradil, 35letý mistr Zdeněk Halamka, 37letý Vlastimil Kampas, 21letý Jaromír Pelikán, 58letý Jan Hájek, 17letý Josef Holubář a 16letý Petr Pasal. Mezi pěti zraněnými jsou tři učni, jeden zedník a jeden brigádník.“
    (Citováno z Lidové demokracie 9. 4. 1968).


  • poznámka

    Dne 10. dubna se v Pozemních stavbách konala tisková porada věnována okolnostem kolem zřícení stropů novostavby kulturního domu, jejíž průběh zachycovala i Čs. televize.
    J. Carda, ředitel Pozemních staveb Brno: „Je to dosud nejtragičtější hromadný úraz ve stavebnictví. Požárníci, přivolané stavební skupiny i vojenská posádka s autojeřáby projevili obdivuhodnou operativnost, takže za čtyři a půl hodiny se podařilo odstranit 400 tun materiálu, pod nímž leželi mrtví a zranění. Vedení podniku se postará o postižené rodiny a výsledky šetření se stanou podkladem preventivních opatření. Až do odvolání nesmí zatím vedoucí staveb odbedňovat bez souhlasu odborníků.“

    Prof. Ing. M. Cigánek, DrSc., z brněnské VUT: „Primární důvod nezralosti betonu v průvlaku a nosných pilířích lze spatřovat v tom, že cementy jsou označeny jako portlandské, ačkoli svým složením tomuto označení často neodpovídají... Potom se stává, že materiál projeví jiné vlastnosti, než tzv. jednosložkové cementy mají mít: namísené betony pomaleji tvrdnou, zejména při chladném počasí na jaře a na podzim... Na stavbu v Černých Polích bylo použito standardního portlandského cementu z maloměřické cementárny. Při chladnu posledních dnů nedosáhl patřičné pojivosti, čímž byla snížena pevnost průtahu... Teprve chemici se však mohou vyjádřit ke kvalitě směsi. Posoudíme také konstrukční řešení objektu.“

    Z výpovědí vyplynulo, že se stavbyvedoucí i mistr v pátek před katastrofou dohodli, že odbedňovat ještě nebudou; byli si asi vědomi rizika. Zůstává záhadou, proč v pondělí náhle rozhodli jinak. Částečnou odpovědí byla výpověď jednoho z raněných: „Při rozdělování práce v pondělí ráno jsme od mistra dostali příkaz k odšalování, protože pršelo a nedalo se pracovat venku...“

    Tragédii zřejmě způsobila kumulace příčin: Atestům z cementáren nelze věřit – kvalita výrobků není konstantní. Výrobně technická základna stavebnictví je zastaralá. Jakostní materiály by vyžadovaly nových technologií. Výrobní podniky jsou ovšem do této situace tlačeny vzrůstajícími požadavky stavbařů, které nemohou stávajícími kapacitami krýt. Různé příměsi cementů mohou způsobit, že chemické reakce startují zcela jinak, než obvykle. Také metody kontroly jsou primitivní a přinášejí jen přibližné poznatky.
    Situaci charakterizoval ředitel J. Carda: „Jsme na tom všichni tak špatně, že si vzájemně některé nedostatky tolerujeme...“
    (Čerpáno z Lidové demokracie 11. 4. 1968).


  • prameny, literatura


  • události

    15. 11. 1969
    Zahájení provozu Kinokavárny v Brně-Černých Polích


  • stavby

    Kinokavárna
    náměstí Slovenského národního povstání (náměstí SNP) 33/1771


  • městská část

    Brno-sever


  • autor

    Ma


Aktualizováno: 29. 06. 2018