Internetová encyklopedie dějin Brna

Otevření Ústředního hřbitova města Brna

Otevření Ústředního hřbitova města Brna


  • 3. 11. 1883 


  • ulice

    Vídeňská

  • místo

    Ústřední hřbitov města Brna

  • nej...

    Česká republika
    rozlohou největší hřbitov


  • charakteristika

    Ústřední hřbitov města Brna je plošně (56 ha) největším hřbitovem u nás, má 113 skupin, v nichž je na 34.000 hrobů.
    Největší skupinou je skupina číslo 107 (994 hrobů), nejmenší je skupina 22a (jediná hrobka o 10 místech). Byl obehnán dvoumetrovou cihelnou zdí. Byl projektován prof. Aloisem Prastorferem.


  • účastníci

    starosta města Brna Gustav Winterholler,
    městská rada a velký dav lidí

  • zajímavosti

    Prvním pohřbeným na Ústředním hřbitově v Brně 3. 11. 1883 byl Jiří Šimek (1873–1883) chovanec ústavu hluchoněmých, jehož pohřeb se uskutečnil ve 14 hodin.
    Tímto dnem 3. 11. 1883 byly zrušeny hřbitovy nacházející se na území města.

  • poznámka

    Otevření hřbitova předcházely útoky na starostu města Winterhollera zejména ze strany katolíků, protože hřbitov byl komunální, určený pro katolíky i nekatolíky. Katolíci požadovali vyčlenění části hřbitova jen pro svou konfesi, aby tato část hřbitova byla vysvěcena a byl zde umístěn kříž, ale jejich úsilí zůstalo nevyslyšeno.


  • prameny, literatura


  • události

    1. 11. 1883
    Protestní shromáždění k otázce otevření ÚH v Brně


  • osoby

    Alois Prastorfer
    podílel se na projektu rozšíření centrálního brněnského hřbitova Jiří Šimek (též Schimek)
    první pohřbený občan Gustav Moriz Winterholler
    účastník otevření hřbitova ve funkci starosty města Brna


  • stavby

    Ústřední hřbitov města Brna
    Vídeňská 96


  • městská část

    Brno-střed


  • související odkazy

    mapa


  • autor

    Fl


Aktualizováno: 10. 03. 2019