Internetová encyklopedie dějin Brna

Epidemie cholery v Brně

Epidemie cholery v Brně


  • 21. 9. 1831 (21.9.–31.12.1831)


  • charakteristika

    Z celkového počtu 37 350 obyvatel Brna onemocnělo za necelé čtyři měsíce 1 604 osob, z nichž zemřelo 614, nejčastěji ve věku mezi 30 až 40 lety.
    Uzdravilo se 990 nemocných. V řadách vojska, které se nacházelo tehdy na území města, onemocnělo 186 osob, z nich 88 zemřelo.


  • zajímavosti

    Po skončení této epidemie (a také dalších v letech 50. a 70. 19. století) došlo k vyhodnocení jejího průběhu, přijatých opatření a také poznatků, které se osvědčily při léčení. Poznatky byly vytištěny formou knihy a dostaly se tak do rukou i širší odborné veřejnosti. Obětavá práce lékařů, často až na hranici lidských možností, se stala, řečeno dnešní terminologií, kvalifikačním bonusem při přijetí takového lékaře do státních služeb. Nezapomínali ani vděční pacienti; když později lékař zemřel, v nekrolozích nechyběla slova o jejich laskavosti, obětavosti a lidskému přístupu k nemocným.

  • poznámka

    Epidemie cholery postihla Moravu a Slezsko v letech 1831–1832. Byla součástí cholerové pandemie, která začala v letech 1817–1824 v Číně a Indii, od roku 1829 se šířila také z asijské části Ruska a postupovala směrem na západ Evropy. Císař František I. rozhodnutím z 22. 10. 1830 nařídil vytvoření komise pro choleru (Cholera-Commission) pod vedením nejvyššího kancléře hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského. V hlavních městech jednotlivých zemí monarchie, na Moravě to bylo v Brně a Olomouci, vznikly lokální sanitní komise. Už v lednu 1831 se objevily první případy cholery ve východních krajích Haliče, která tehdy patřila rakouské monarchii. Vláda sice vytvořila pomocí vojska na hranicích sanitní kordon, avšak epidemii se nepodařilo odvrátit. V roce 1831 se na Moravě objevila cholera v srpnu nejdříve v Hradišťském kraji v Bánově, potom začátkem září v Brněnském kraji a 21. 9. 1831 v samotném Brně. Nejpozději, teprve koncem listopadu, postihla Jihlavský kraj.
    Protože epidemie přicházela do rakouské monarchie postupně, úřady i zdravotníci se snažili na ni připravit. Již v roce 1828 byl z Brna vyslán do Ruska lékař Pavel Olexík za účelem studia cholery. Získané poznatky využil po návratu jako lékař nemocnice Spojeného zaopatřovacího ústavu pro chudé v Brně (dnešní nemocnice u sv. Anny).
    Při rozšíření epidemie na Moravu převzala od 4. 9. 1831 řízení protiopatření komise pro choleru při moravsko-slezském guberniu, v jejímž čele stál moravsko-slezský protomedik Joseph Steiner von Pfungen. Veřejnost byla informována tištěnými poučeními o preventivních opatřeních, která byla navrhována, o prostředcích, které je vhodné mít doma připravené pro případ nemoci. Lidé se dověděli, jak rozpoznat příznaky choroby ještě před příchodem lékaře, jak pečovat doma o nemocného atd. Kněží pomáhali překonávat obavy z choroby a podporovali ve svých vystoupeních všechna lékařská opatření a při samotné epidemii se stali duchovní oporou obyvatel. Výrazně můžeme pozorovat jednotnost přístupu státní správy, lékařů, příslušníků duchovního stavu, k přijatým opatřením a postupům. Noviny tehdy sice již existovaly, ale jejich vliv na veřejné mínění nebyl zásadní. Sloužily především k uveřejnění úředních dokumentů, informování veřejnosti, ale vlastní komentáře nepřinášely. Domníváme se, že právě všechna opatření z epidemie v roce 1831 umožnila později účinnější zásah při epidemiích cholery v roce 1836, 1849, 1855 a 1866, které postihly Brno.
    V době, kdy epidemie cholery vznikaly, neznali lékaři příčinu nemoci. Vycházeli ze svých vlastních pozorování, a zkušeností získaných z jejího průběhu. Na základě poznatků pak pozdější lékaři byli schopní vědecky příčinu nemoci stanovit a nakonec najít i lék. Co víme o této nemoci dnes? Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění, které se přenáší nejčastěji pitnou vodou nebo potravinami. Způsobuje ji bakterie Vibrio cholerae. Jako první bakterii izoloval v roce 1854 italský anatom Filippo Pacini, za objevitele (v roce 1883) je považován německý mikrobiolog Robert Koch. Prevencí je mytí rukou, převařování vody či její dezinfekce. Inkubační doba je několik hodin až dnů. U těžkých případů jsou příznakem křečovité bolesti břicha, vodnatý průjem, zvracení, což vede k dehydrataci organizmu. Plně rozvinutá neléčená cholera má úmrtnost až 50 %. Léčba spočívá v doplnění ztráty vody, u těžších případů se dnes nasazují antibiotika, objevená Alexanderem Flemingem v roce 1929.
    Nemocní v roce 1831 tyto informace ještě neznali, museli spoléhat na zkušenost a postřehy svého ošetřujícího lékaře.


  • prameny, literatura

    Ostatní literatura
    "Brünner Chronik (1800–1850)"


  • osoby

    Antonín Bedřich Mitrovský
    stál v čele celorakouské sanitní komise pro boj s cholerou Pavel Olexík
    při studijním pobytu v Rusku zkoumal průběh epidemie cholery v této zemi Joseph Steiner von Pfungen
    řídil opatření proti choleře na Moravě a v Brně


  • autor

    MJ, Menš


Aktualizováno: 11. 03. 2020