Generální stávka v Brně

10. 12. 1920


charakteristika

„Zpráva o obsazení Lidového domu v Praze se rozletěla po celé republice. Ještě týž večer se v Brně důvěrníci levice usnesli: V pátek 10. prosince zahájit generální stávku! Nepracovalo se ve 102 brněnských továrnách, ve 29 dalších stávkovala většina a v 11 menšina dělnictva.
Toho mrazivého prosincového rána bylo ve městě neobvykle ticho. Brno zahájilo stávku. Továrny vyšly do ulic. Desetitisícové proudy dělníků jednotně a důstojně manifestovali svou vůli. V tento den si uvědomili svou sílu a pochopili, že nejde jen o Lidový dům, že jde o zásadní požadavky dělnické třídy.
Ve svém rozhodnutí pokračovat ve stávce byli dělníci podpořeni provoláním levice. Nezastrašily je ani policejní hlídky. Posíleni zprávami o rozmachu stávkového hnutí na celé jižní Moravě, a zvláště statečným bojem oslavanských horníků, vstoupili do stávky další dělníci a 13. prosince tak stávkovalo v Brně na 20 tisíc dělníků, více než jedna třetina všeho brněnského dělnictva.


zajímavosti

V úterý 14. prosince 1920 v 10 hod bylo před radnicí vyhlášeno stanné právo, v němž se vyhrožovalo smrtí každému, kdo by se zúčastnil nějakého pobuřujícího srocování. Vyhláška byla záhy vylepena po celém městě.


poznámka

„Ve svém provolání vydaném 10. prosince 1920 vytyčil výkonný výbor Československé strany sociálně demokratické (levice) 7 základních požadavků:
1. Okamžité zastavení perzekuce nekompromisního dělnického tisku.
2. Okamžité vyklizení Lidového domu v Praze od policie a četnictva a vrácení jeho do rukou dělnictva.
3. Propuštění zatčených a náhrada dělníkům, kteří byli surově zraněni.
4. Odstoupení vlády Černého, který ukázal, že se nehrozí ani prolévání dělnické krve.
5. Zastavení konfiskací a okamžité provedení úplné svobody tiskové, shromažďovací a spolčovací.
6. Budiž provedena dělnictvem kontrola nad vší výrobou na velkostatcích a velkých továrnách. Prostřednictvím závodních rad ať je nahlédnuto do obchodních knih a kde je hotovost, ať jsou dělníkům okamžitě zvýšeny mzdy o 30 %.
7. Všude nechť je zásobování vzato pod dělnickou kontrolu. Všechny přebytečné byty budiž zabrány pro ty, kdož bytu nemají.

Buržoazie se rozhodla skoncovat s levicí. Vyslala do stávkové oblasti silné vojenské oddíly, bylo vyhlášeno stanné právo, konaly se domovní prohlídky, účastníci stávky byly hromadně zatýkáni. Bylo uvězněno přes tři tisíce dělníků. U obžalovaných vůdců zněly obžaloby na velezradu a další nejtěžší zločiny.
Začátkem roku 1921 byly inscenovány politické procesy, při nichž měla být levice zdiskreditována a vynesením krutých rozsudků zbavena svých předních činitelů. Revoluční dělníci měli být zastrašeni. Žalářovaní se však necítili zlomeni. Správně pochopili leninskou zásadu: hájit před měšťáckým soudem věc dělnické třídy a strany, stát se z obžalovaného žalobcem a obracet se k masám přes hlavy soudců. Nezlomily je ani vysoké tresty, které buržoazní justice nad nimi vynesla.“



Ma


Aktualizováno: 05. 12. 2018