považován za jednoho z nejvýkonnějších a nejbystřejších zpravodajů trestních senátů českomoravské skupiny Nejvyššího soudu v Brně, ovládal do všech podrobností literaturu i judikaturu trestního práva

Brno-Husovice, Hansmannova 6

německé gymnázium v Litoměřicích,
1906–1911 Právnická fakulta Německé univerzity v Praze

soudní služba, mj. Nejvyšší soud v Brně

V roce 1910 vstoupil do soudní služby, v roce 1913 sloužil u Vrchního soudu v Praze soudcovskou službu s vyznamenáním. Roku 1932 přidělen k službě u Nejvyššího soudu v Brně, roku 1935 jmenován radou Nejvyššího soudu. Byl členem nejvyššího důchodkového soudu, přechodně členem státního soudu a členem komise pro státní zkoušky judiciální na univerzitě v Brně (v seznamu přednášek uváděn v letech 1934–1939).
Za první světové války od roku 1917 přidělen polnímu soudu. Věnoval se vědecké publikační činnosti, působil na právnických sjezdech, byl členem komise pro vypracování osnovy trestního zákona. V roce 1935 mu bylo svěřeno zpravodajství o referentském návrhu ministerstva spravedlnosti k osnově trestního zákona, později zpravodajství v posudkovém senátu Nejvyššího soudu. V roce 1937 byl zpravodajem na sjezdu německých právníků v Brně.
Rodiče i prarodiče byli vyznání židovského, otec byl německé národnosti. JUDr. Steiner se v roce 1914 oženil s árijkou, římskou katoličkou, německé národnosti. Měl syna, rovněž německé národnosti. Je zajímavé, že dr. Steiner sám uvedl, že je národnosti české. Zřejmě nebyl deportován, v publikaci A. Hyndrákové a kol. je uveden v Návrhu na vyjmutí některých osob z dosahu vládního nařízení číslo 136/1940 Sb. o právním postavení židů ve veřejném životě podle § 3 tohoto vládního nařízení.

Hansmannova
bydliště

mapa

Menš, Kal