Internetová encyklopedie dějin Brna

Pavel Svoboda

    Pavel Svoboda


    • * 28.6.1916 Bohuslavice (okres Hodonín) – † 8.1.1993 Londýn (Velká Británie)


    • válka a odboj 1938–1945; akce 17. 11. 1939; účastník zahraničního odboje; účastník domácího odboje


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      od roku 1948 v emigraci


    • vzdělání

      státní reálné gymnázium v Hustopečích,
      1937–1939 a 1945–1946 Právnická fakulta Masarykovy univerzity


    • poznámky

      Dne 17. 11. 1939 při uzavření českých vysokých škol byl z Kounicových kolejí v Brně odvlečen spolu s dalšími vysokoškoláky do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, odkud byl propuštěn 22. 12. 1939. Již 1. ledna 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do zahraničního odboje. Pavel Svoboda jel přes Zagreb, byl v péči českých krajanů (Československý svaz v království Jihoslovanském) ubytován byl v Českém národním domě, Šubičova 20. Dostal doklad totožnosti na cestu ze Zagrebu do Beogradu, byla mu zakoupena jízdenka a byl zaopatřen jídlem. Odjel ze Zagrebu 14. 1. 1940 ve skupině 15 osob do Bělehradu, kam přijeli 16. 1. 1940.
      V Marseille 28. 1. 194, odveden zde do čs. zahraničního vojska 6. 3. 1940. Zařazen k dělostřeleckému pluku 1. čs. divize.
      Podal si přihlášku k letectvu (už před válkou byl zařazen do akce „1000 nových pilotů“). V dubnu 1940 letecká skupina v Agde, v červnu 1940 evakuován z Port Vendres přes Gibraltar do Anglie. Absolvoval výcvik na leteckého střelce, v listopadu 1940 přeřazen k 311. bombardovací peruti. Další výcvik, od 27. 5. 1941 zahájil operační činnost v osádce A. Šišky na Wellingtonu KX-B. Dne 28. 8. 1941 při návratu z náletu na Janov prodělal nouzové přistání.
      V prosinci 1941 se oženil. Ale již 28. 12. 1941 při návratu z náletu na Wilhelmshafen osádka letadla musela nouzově přistát na moři. Jeden člen při přistání zahynul, dalších pět členů prožilo týden v gumovém člunu na moři, dva z nich zemřeli. Zbývající, Pavel Svoboda, A. Šiška a J. Ščerba, byli zajati na holandském pobřeží. Svoboda vězněn v zajateckém táboře Stalag Luft III Lambsdorf.
      První pokus o útěk 12. 9. 1942 se mu nezdařil, další pokus, když byl v pracovním komandu na pile v Glucholazech, 1. 5. 1944 skončil také neúspěšně. Když se dostal na práci spolu s kanadským letcem Vernonem Jamesem Bastablem do lomu v Malých Heřmánkách, pokusili se s pomocí českých dělníků o další útěk 12. 10. 1944. Znovu chyceni, vězněni 3 dny v Krnově.
      Dne 22. 10. 1944 další pokus o útěk, tentokrát úspěšný. Dostali se do protektorátu, nejdříve se odebrali do Bukovan ke strýci P. Svobody (27. 10.), nakonec k jeho matce do Bohuslavic, kam dorazili 10. 11. 1944. Zde navázali spojení s F. Bogatajem ze skupiny CARBON a účastnili se řady akcí. V dubnu 1945 při schůzce v chatě na Kameňáku došlo k přepadení gestapem. Pavel Svoboda byl jako uprchlý zajatec předán do Kounicových kolejí v Brně.
      Dne 20. 4. 1945 se mu podařilo uprchnout za pomoci statkáře Haška z Okarce, zapojil se do partyzánské činnosti v okolí Devíti křížů u Velké Bíteše.
      Dne 11. 5. 1945 se v Brně připojil ke skupině amerických letců sestřelených u Tišnova, s nimi odjel přes Prahu do Plzně, 19. května letecky do Bruselu a odtud do Velké Británie. Zde se sešel s manželkou a tříletým synem. S rodinou se vrátil do ČSR, sloužil v letectvu v hodnosti kapitána. Po únoru 1948 odešel s rodinou znovu do Velké Británie, kde pracoval v civilním povolání.
      Osobní číslo: Z; F-2369; RAF/787399.

      (Informace o cestě Pavla Svobody přes Jugoslávii upřesnil pro naši encyklopedii ing. Václav Šrámek, děkujeme.)


    • prameny, literatura


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 03. 01. 2019