Internetová encyklopedie dějin Brna

Hynek Bím

    Hynek Bím


    • * 5.3.1874 Lomnice nad Popelkou – † 30.12.1958 Brno


    • pedagog, sběratel lidových písní, sbormistr


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      sebral přes 4000 písní, hlavně z Moravy a Slovenska, mezi nimi jsou i vzácné záznamy lidového vícehlasu a nástrojové hry


    • bydliště

      Tišnov (zde žil na odpočinku)


    • vzdělání

      studium na učitelském ústavu v Brně u Leoše Janáčka (ukončeno v roce 1892),
      1892 vysvědčení učitelské dospělosti,
      1899 vysvědčení učitelské způsobilosti pro měšťanské školy

    • vyznamenání a pocty

      státní vyznamenání (v roce 1954 k osmdesátinám)


    • dílo

      - Lidové písně z hanáckého Slovácka. (K tisku připravil Jiří Vysloužil) Klobouky u Brna 1998.
      - Lidové písně z Hustopečska. (k tisku připravil Jiří Vysloužil) Praha 1950.
      - Slovenské národné piesne. Praha 1947
      - Valašské a slovenské lidové písně. Praha 1954.
      - Zpěvník národních písní. Praha 1946.
      - Zpěvník národních písní pochodového tempa. Československá obec sokolská,  Praha 1940.
      - Život lidu v písni. Valašské a slovenské lidové písně. (K tisku připravil Jiří Vysloužil) Praha 1954.


      Pro hodnověrnost svých zápisů písní používal k záznamu fonograf.


    • zaměstnání

      1892–1899 podučitel obecní školy v Ivančicích u Brna,
      dál působil jako odborný učitel na měšťanských školách,
      1899–1905 v Kloboukách u Brna,
      1905–1919 ve Strážnici,
      po převratu (v roce 1919) byl pětačtyřicetiletý Bím, jako zkušený český pedagog povolán do funkce ředitele měšťanské školy ve Skalici na Slovensku

    • odborné a zájmové organizace

      v Kloboukách vedl hudební ochotníky, vytvořil orchestr a smíšený sbor (hudba ho sblížila s ředitelem měšťanky Josefem Úlehlou, který byl současně správcem klobouckého muzea; jejich přátelství, spolupráce a společné zájmy pokračovaly i ve Strážnici, kde byl Úlehla jmenován ředitelem a kam si Bím zažádal o přeložení)


    • poznámky

      Se svou sběratelskou činností začal v Ivančicích již v roce1893. Pozornost soustředil na rolníky, živnostníky a starší lidi v chudobinci. Oblast výzkumu rozšířil o Moravský Krumlov, Oslavansko, Náměšť nad Oslavou a Hluboké u Náměště.
      Celkově zaznamenal na 400 písní. Vyhledával podomní prodavače a zemědělské dělníky ze Slovácka a Slovenska - některé své záznamy ukázal Janáčkovi. Ten jimi byl tak nadšený, že Bíma vyzval, aby svými zápisy přispěl do třetího vydání Bartošovy sbírky.
      Roku 1905 byl Hynek Bím jmenován členem Pracovního výboru pro českou lidovou píseň na Moravě a Slezsku, kterému předsedal Leoš Janáček. Od té doby Bím sběratelskou činnost přizpůsobil požadavkům výboru.
      Po dobu prázdnin prováděl výzkumy na Novoměstsku, Valašskokloboucku a Valašskomeziříčsku. Podnikal výpravy za slovenskými zemědělskými dělníky z Terchové. Poslední výpravy se zúčastnil též Leoš Janáček a Františka Kyselková, kteří část repertoáru natočili na 25 fonografických válců.
      V letech 1906–1912 odeslal výboru 2930 písní. Ze zápisů bylo vytištěno 174 písní v Janačkovo-Vášově edici Moravské písně milostné (Praha 1930–1936).
      Po skončení války byl Bím v roce 1919 jmenován členem nového Ústavu pro lidovou píseň v Brně a v roku 1921 členem obdobného výboru na Slovensku.
      V letech 1927 zprostředkoval Bím kontakt Leoše Janáčka s myjavskými hudci a primášem Samko Dudíkem, s nimiž připravil program pro mezinárodní hudební festival ve Frankfurtu nad Mohanem, kam je Janáček provázel.
      Patnáctiletá ředitelská funkce na měšťance ve Skalici a služební povinnosti mu nedovolovali, aby se věnoval sběratelské činnosti v takové míře jako v předcházejících působištích.
      V roce 1934 Bímova pedagogická činnost skončila a na důchod odešel (ze Skalice) do Tišnova za bratrem Stanislavem (ředitelem měšťanské školy v Tišnově).
      Kromě stavby rodinného domu se Bím nadále věnoval lidové písni v okolí Tišnova.
      Hynek Bím se dožil věku 84 let v plné duševní a fyzické svěžesti. Zúčastňoval se kulturního života v městě a nacvičoval programy na akademie.
      Zemřel po těžkém úrazu dne 30. 12. 1958.


      PRAMENY A LITERATURA:
      - Bartoš, František; Janáček, Leoš: Národní písně moravské v nově nasbírané, Praha 1901.
      - Janáček, Leoš -  Váša, Pavel: Moravské písně milostné. Praha 1930–1937.
      - Kunz, Ludvík: Bím, Hynek: Život lidu v písni, sv. 7., Valašské a slovenské lidové písně, r. 42/3, 1955 str. 143.
      - Kurfürstová, Miroslava: Hynek Bím (1874–1958), Národopisné aktuality, roč. XXI., 1984, číslo. 3. str. 162–170.
      - Pazdírkův Hudební slovník naučný, II. Část osobní, svazek prvý A-K (ed. G. Černušák, Vl. Helfert), Brno 1929.
      - Vetterl, Karel: Lidové písně a tance z Valašskokloboucka I, ČSAV Praha 1955.
      - Vetterl, Karel: Nad dílem Hynka Bíma, Český lid 46, 1959, str. 176–180.
      - Vysloužil, Jiří: Hynek Bím (K osmdesátinám významného sběratele lidových písní). Český lid. Praha: AV ČR, 1954, XL(2), 176–180.


    • obrazy

      img19041.jpg img19042.jpg img19043.jpg img19044.jpg img19045.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      František Bartoš
      spolupráce Leoš Janáček
      profesor


    • autor

      Menš, MŠ, MKf


Aktualizováno: 06. 03. 2019

Hynek Bím patrně z období působení ve skalici (v letech 1919-1934) Fotografii pro naši encyklopedii poskytla paní Miroslava Kurfürstová, děkujeme.