Internetová encyklopedie dějin Brna

František Malíšek

    František Malíšek


    • * 25.1.1910 Olomouc – † 3.6.1944 Vratislav


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Brno-Žabovřesky, Pod tabulkou 71 (dnes Čajkovského a Dunajevského ulice)


    • vzdělání

      absolvent námořní školy obchodního loďstva v Bakaru v Jugoslávii (10. 6. 1932),
      škola pro důstojníky ženijního vojska v Litoměřicích (od 15. 3. 1933)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam

    • jiné pocty

      štábní kapitán in memoriam,
      jméno Františka Malíška bylo uvedeno na pamětní desce, která byla v roce 1946 odhalena v budově na dnešním Moravském náměstí číslo 1 (po roce 1948 byla odstraněna a dnes je deska nezvěstná)


    • zaměstnání

      voják z povolání,
      úředník


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 23, hrob č. 162 (kenotaf)


    • poznámky

      Od 1. dubna 1936 poručík a důstojník z povolání. Protože po škole v Bakaru nenašel jako řada dalších uplatnění, působil u Ženijního pluku č. 6. V lodní rotě tohoto pluku byla soustředěna většina čs. válečných lodí, mezi nimiž byla největší právě hlídková loď President Masaryk (délka 47,5 m, výtlak 212 t, 4 děla 66 mm, 6 kulometů). František Malíšek na ní sloužil v roce 1938 jako první důstojník, což muselo být uznáním jeho odborných kvalit, protože v armádě začal pozdě a byl pouhým poručíkem (nicméně začátkem prosince 1938 obdržel Pochvalné uznání za vynikající služby vlasti v době mimořádných opatření) - to se udělovalo nikoliv paušálně, ale za mimořádné zásluhy (např. letcům za záchranu poškozeného letadla). Mohlo jít o nějakou mimořádnou událost, např. 5. 11. 1938, kdy se loď při obsazování Žitného ostrova Maďary dostala do konfliktu s maďarskou armádou.
      František Malíšek se v létě 1939 pokusil i s manželkou uniknout přes Polsko do Velké Británie, ale nestihli loď, a tak se vrátil zpět do Brna, kde začal pracovat. Zřejmě v roce 1939 byl převeden k ministerstvu veřejných prací do Brna. Zapojil se do protinacistického odboje. Dle tvrzení jeho dcery, paní Daniely Kubíkové, velel František Malíšek brněnské Legii svobody, která organizovala protiněmecké sabotáže a údajně vyhodila do povětří pontonový most na brněnské přehradě.
      Dne 21. března 1943 byl zatčen a suspendován, 13. března 1944 odsouzen k trestu smrti. Před smrtí odmítl milost, kterou mu u K. H. Franka vyřídila s pomocí advokáta jeho žena (měl prohlásit, že nemůže milost přijmout, pokud budou popraveni jeho spolubojovníci, kterým velel).
      Popraven ve Vratislavi 3. 6. 1944 v 5.42 hodin spolu s dalšími členy odbojové skupiny Legie svobody. Jednalo se zřejmě o menší odbojovou organizaci, propojenou i na základě bydliště, zaměstnání a rodinných vztahů.

      (Údaje laskavě doplnili dne 4. 10. 2007 pánové Ing. Jaroslav Tvrdý, Jan Malina a Jiří Tintěra, předseda Difrologického klubu. Děkujeme.)


    • obrazy

      img6941.jpg


    • prameny, literatura


    • osoby

      Rudolf Harok
      spolupráce v odboji, popraven později také ve Vratislavi Vojtěch Reš
      spolupráce v odboji, společně popraveni Jiří Staněk
      spolupráce v odboji, společně popraveni Josef Šmatlák
      spolupráce v odboji, popraveni ve Vratislavi Konrád Vít
      spolupráce v odboji, společně popraveni


    • děti

      Daniela Kubíková (Malíšková)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      kenotaf


    • autor

      Menš, Kopin, mát


Aktualizováno: 15. 11. 2017

František Malíšek - fotografie z roku 1937. Záběr jsme získali z rodinného archivu dcery pana Malíška, děkujeme.