Encyklopedie dějin města Brna

Heinrich Drasche

    Heinrich Drasche


    • * 19.4.1811 Brno – † 24.7.1880 Inzersdorf (Rakousko)


    • podnikatel v cihlářském průmyslu, mecenáš; městu Brnu daroval model a finanční prostředky pro výstavbu městského chlapeckého sirotčince (dnes v této budově na Gorkého ulici sídlí FF MU), který v letech 1871–1872 vystavěl Josef Arnold


    • šlechtický predikát

      Ritter von Wartinberg

    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko


    • zajímavé okolnosti

      kolem roku 1870 vlastnil 12 cihelen, 2 továrny na kameninové zboží (180 milionů cihel ročně, 5 700 zaměstnanců), 15 uhelných dolů (6 milionů centů uhlí, 4 000 horníků)


    • čestný občan

      čestný občan Brna (1871)


    • vzdělání

      gymnázium v Brně,
      vyučen kupcem,
      báňská akademie v Banské Štiavnici

    • vyznamenání a pocty

      Řád Františka Josefa I. (1866),
      Komturský kříž téhož řádu (1867),
      Rytířský kříž královského saského Albrechtova řádu,
      Rytířský kříž ruského carského Řádu svatého Stanislava

    • jiné pocty

      18. 4. 1870 povýšen do rytířského stavu s predikátem "von Wartinberg" (heslo v erbu "lustus et tenax", tedy "spravedlivý a vytrvalý")


    • zaměstnání

      úředník,
      podnikatel v báňském průmyslu, cihlářství, ve stavebnictví

    • odborné a zájmové organizace

      čestný člen francouzské Académie national Paris,
      dopisující člen C. k. říšského geologického ústavu ve Vídni,
      člen Geognosticko-geologického spolku pro Štýrsko


    • pojmenováno

      zakladatel chudinské nadace v Brně


    • poznámky

      Původně určen k obchodnické kariéře, proto vyučen kupcem. Několik let pracoval jako úředník v Brně, věnoval se studiu jazyků. Poté následovalo studium ve Vídni (komerční a technické vědy, za vynikající výsledky obdržel cenu nadace Daniela von Coitha). Strýc Alois Miesbach jej jmenoval ředitelem svých podniků (cihelny, uhelné doly, statky), po jeho smrti (1857) se stal jediným dědicem podniků.
      Pro rozšíření vědomostí o uhlí podnikl v roce 1831 studijní cestu do pruského Slezska, Belgie, Porýní, roku 1836 do Belgie, Skotska a Francie. Hornictví studoval na báňské akademii v Banské Štiavnici (zřídil nadaci na financování pobytu mladých techniků na akademiích v Banské Štiavnici, Lubně a v Příbrami). Poptávka po levném uhlí ve vídeňské aglomeraci jej vedla k otevření dolů v Grünbachu u Vídeňského Nového Města (1837), Gloggnitz (1840), Seegraben u Lubna (1841) a další, na Moravě otevřel lignitové doly v Lužici a Nové Vsi u Hodonína atd. (podobně rozšiřoval po převzetí Miesbachových podniků podnikání v cihelnách). Zaváděl nové výrobky, nové technologie (1862 na světové výstavě v Londýně získal zlatou medaili za aplikaci moderních technologií při těžbě uhlí).
      V roce 1867 na světové výstavě v Paříži mu byla udělena zlatá medaile za vynikající kvalitu cihlářských a kameninových výrobků a za novou konstrukci kruhové pece, která přinášela značné úspory paliva a méně zatěžovala kouřem prostředí, stříbrnou medaili obdržel za vzornou bytovou péči o své dělníky. V Paříži získal také 30 cen ze 600 udělených za humanitární péči o osazenstvo podniků (pro zajímavost: kromě něj byly podnikatelům v habsburské monarchii uděleny takové ceny jen 4!).
      Byl majitelem několika velkostatků (mj. Inzersdorf, Steinhof, Pardubice). V roce 1869 vytvořil ze svých závodů "Wieneberger Ziegelfabriks- und Baugesellschaft". Podílel se na stavebním rozvoji Vídně (zakoupil 10 parcel, na nichž vybudoval obytné činžovní domy, tzv. Draschehof, později název Heinrichshof, nedaleko budovy opery).

      V literatuře kolísá den jeho narození (18. x 19. dubna).


    • pojmenované ulice

      - Draschegasse - Drascheho (Veveří), [dnes Arne Nováka]


    • prameny, literatura

      zobrazit "Brünner Waisenhaus"
      "Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století"


    • děti

      Richard Drasche


    • rodiče

      Anna Drasche (Miesbach)
      Joseph Drasche


    • osoba na objektech

      městský chlapecký sirotčinec
      pamětní deska: Gorkého 14/01


    • události

      19. 11. 1872
      Otevření městského sirotčince
      přispěl peněžní částkou


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 27. 01. 2016