Internetová encyklopedie dějin Brna

Jan Bezděk

    Jan Bezděk


    • * 15.12.1907 Martinice (okres Kroměříž) – † 18.3.1943 Frankfurt nad Mohanem


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Brno-Královo Pole, Na čtvrtkách 13


    • vzdělání

      základní škola Martinice, okr. Kroměříž

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam (17. 11. 1945)

    • jiné pocty

      pamětní deska ve škole v Martinicích,
      „Základní škola Jana Bezděka Martinice, okr. Kroměříž“ (pojmenování od 16. 8. 2008, v rámci oslav 150. výročí školy)


    • zaměstnání

      technický úředník na ředitelství Československých státních drah v Brně

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol Brno-Královo Pole


    • poznámky

      Jan Bezděk patřil k těm, kteří se angažovali v odporu proti důsledkům kapitulace, mnichovského diktátu a okupace. Od počátku pracoval v odbojové organizaci Obrana národa ve velmi aktivní železniční skupině. Brněnští železničáři se zapojili v přípravě ozbrojeného odporu distribucí zbraní různým odbojovým skupinám na Moravě a v přípravě diverzních akcí, zaměřených proti německým vojenským transportům. Organizovali také přechod ohrožených odpůrců fašismu do zahraničí a podíleli se na zpravodajské činnosti a šíření ilegálních tiskovin.
      Jan Bezděk byl gestapem zatčen 16. 2. 1940, vězněn v Sušilových a Kounicových kolejích v Brně, poté ve Vratislavi (cela 229/B II, doloženo k datu 8. 2. 1941) a na Mírově.
      V březnu 1941 byl převezen k soudnímu řízení do Diezu (Diez a.d. Lahn) a Frankfurtu (Frankfurt a.Main). Soud s brněnskou skupinou Bezděk, Kubinger, Smutný, Vlk a Wilka se konal ve Frankfurtu nad Mohanem, všichni tito obžalovaní byli odsouzeni 20. 10. 1942 k smrti bez práva odvolání pro velezrádnou činnost a přípravu teroristických akcí, a v podvečer dne 18. 3. 1943 popraveni.
      Podle přípisu protektorátního ředitelství drah z 8. 1. 1943 byla manželce zastavena výplata „odpočivných platů“ k 31. 12. 1942, protože byl Jan Bezděk odsouzen k trestu smrti a trvalé ztrátě cti.
      V roce 1945 bylo ve Frankfurtu nalezeno 20 uren s popelem popravených brněnských odbojářů. Všichni byli zapojeni do aktivit Obrany národa. Tyto urny byly převezeny v září 1967 do Brna a s vojenskými poctami pietně uloženy na brněnském Ústředním hřbitově. Ze skupiny Wilka, Smutný, Bezděk, Kubinger a Vlk se podařilo najít urny jen prvních dvou.
      Velvyslanectví ČR v Bonnu následně rodině Jana Bezděka zprostředkovalo informaci z hesenského Hlavního státního archivu, potvrzující konání soudního procesu a vykonání popravy s tím, že tělesné pozůstatky popravených nebyly v řadě případů zpopelněny, ale byly poskytnuty anatomickým ústavům ve Frankfurtu a Giesenu.

      Podrobné a na základě úředních dokumentů ověřené údaje k životopisu a obrazovou dokumentaci pro naši encyklopedii poskytl dne 18. 7. 2012 doc. dr. Milan Bezděk.
      Fotografii pamětní desky v Martinicích pro naši encyklopedii zaslala dne 18. 3. 2009 paní Věra Bezděková. Oběma našim čtenářům děkujeme.


    • obrazy

      img8479.jpg img15030.jpg img15031.jpg img15032.jpg img15033.jpg img15034.jpg img15035.jpg img15036.jpg


    • prameny, literatura


    • partneři

      Ludmila Bezděková


    • děti

      Jan Bezděk
      Milan Bezděk


    • ulice

      Na čtvrtkách
      bydliště (dnes Mečířova)


    • osoba na objektech

      oběti okupace
      pamětní deska: Kounicova 26/01


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 01. 01. 2019

Pamětní deska věnovaná Janu Bezděkovi, která je umístěna na škole v Martinicích. Fotografii poskytla paní Věra Bezděková, děkujeme.