Internetová encyklopedie dějin Brna

Gustav Frištenský

    Gustav Frištenský


    • * 11.5.1879 Křečhoř, (osada Kamhájek) u Kolína – † 4.4.1957 Lužice u Šternberka (Litovel?)


    • legenda českého i světového zápasnictví; válka a odboj 1938–1945; účastník odboje a politický vězeň


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      Poprvé se v něm probudila touha pěstovat a rozvíjet vlastní sílu jinak než prací v dobách učednických. Tehdy si zhotovil z kamenů a tyče činku, s kterou pak začal sám doma vzpírat.
      Po obdržení výučního listu se vydal, jak bývalo zvykem, na vandr. Nejdříve se zastavil v nedaleké Kouřimi, to už vlastnil činky dvě (55 kg a 75 kg), kde se poprvé setkal s řeckořímským zápasem.
      Roku 1903 začal tajně profesionální dráhu, na což brzy doplatil - přihlásil se na amatérské mistrovství Rakouska, kde mu byl start zakázán (důvodem byla jeho účast na profi soutěžích, kde zápasil pod pseudonymem Dvořáček nebo Stanislaw Bolowski).


    • bydliště

      Litovel (v roce 1923)


    • vzdělání

      obecná škola,
      do učení na kováře v Kolíně (zde si ošklivě popálil ruku a musel se 3 měsíce léčit, načež rodina rozhodla, že se půjde učit řezníkem)

    • jiné pocty

      Zasloužilý mistr sportu (1956)


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      od roku 1898 pracoval u německého řezníka Soffera v Brně, který ho po návratu z evropského šampionátu roku 1903 propustil - Frištenský se tak stal na nějakou dobu nezaměstnaným, což ho nakonec přinutilo zápasit na profesionální úrovni

    • odborné a zájmové organizace

      člen brněnského těžkoatletického klubu Hellas,
      Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko


    • poznámky

      Okupace Československa se Gustava Frištenského silně dotkla, a to nejen proto, že nemohl hospodařit na pronajatém statku v Lužicích (statek přešel v roce 1938 do německého záboru).
      Do odboje se zapojil v polovině roku 1943 v rámci skupiny olomouckého národního výboru - finančně přispíval rodinám vězněných, navíc měl širší kontakty a po očekávaném převratu se měl stát jedním z nových představitelů města Litovle (skupina však byla prozrazena, její členové sledováni a pozatýkáni).
      Frištenského jméno prozradil po těžkých výsleších Adolf Cingroš. V době zatýkání byl Gustav Frištenský v Praze, proto jej gestapo zatklo v polovině února 1944 přímo zde, poté byl převezen do pankrácké věznice a odtud postupně do Olomouce, Brna a Vratislavi. Při soudním přelíčení byli tři členové skupiny odsouzeni k smrti a jeden na dva roky žaláře. Jediný možný svědek proti němu, Adolf Cingroš, byl po výsleších v takovém stavu, že soud nemohl použít jeho svědectví proti Frištenskému. Frištenský byl díky pečlivě připravené obhajobě osvobozen, nikoho neprozradil. V Olomouci se však vedení gestapa s osvobozujícím rozsudkem nemohlo smířit, takže byl opět zatčen a hrozil mu transport do Mauthausenu, tedy téměř jistá smrt. Tehdy jeho manželka zkusila poslední možnost: zjistila, kdo z vedení věznice je úplatný. Za rodinné šperky a peníze byl Gustav Frištenský v listopadu 1944 propuštěn. Za devět měsíců věznění zhubl o 37 kilogramů. Některé doplňující údaje byly čerpány z pořadu České televize „Pohnuté osudy“ (ČT 2010, repríza 30. 7. 2011).

      Po válce se vrátil znovu hospodařit na statek v Lužicích, který byl velmi zdevastovaný válečnými událostmi. Po roce 1948 mu byl statek znovu zabaven, což byla pro Frištenského další psychická rána po úmrtí manželky v roce 1947. Ocitl se ve velmi špatné finanční situaci, měl penzi 400 korun, musel rozprodávat rodinné cennosti. Také jeho bratr František byl jako kulak vězněn.


    • obrazy

      img6473.jpg img6474.jpg img6475.jpg img6476.jpg img6477.jpg img6478.jpg img6479.jpg img6480.jpg img6481.jpg img6482.jpg img6483.jpg img6484.jpg img6485.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Petr Bezruč
      přítel Adolf Cingroš
      spolupráce v odboji František Fischer
      sportovní kolegové


    • partneři

      Miroslava Frištenská


    • rodiče

      Kateřina Frištenská
      Alois Frištenský


    • sourozenci

      František Frištenský
      Josef Frištenský
      Karel Frištenský
      Anna Frištenská (Frištenská)
      Marie Frištenská (Frištenská)

      další sourozenci (1)...


    • události

      16. 1. 1923
      Zápas mezi Gustavem Frištenským a zápasníkem Motykou
      zápasník
      30. 10. 1911
      Frištenský zápasil v Brně
      zápasník
      6. 1. 1904
      Velká zápasnická akce s Gustavem Frištenským v Besedním domě
      jeden z dvou hlavních aktérů zápasu
      15. 6. 1902
      III. mezinárodní závody ČAC Hellas Brno
      vítěz v řecko-římském zápasu
      1. 6. 1902
      Brněnský atlet Frištenský úspěšný v Praze i v hodu diskem
      atlet

      další události (2)...


    • autor

      MJ, Menš


Aktualizováno: 06. 08. 2019

Gustav Frištenský. MuMB - sbírky, inv. č. 13115.