Internetová encyklopedie dějin Brna

Hans Källner

    Hans Källner


    • * 9.10.1898 Katovice (Horní Slezsko) – † 18.4.1945 Sokolnice


    • válka a odboj 1938–1945; voják okupační armády


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Spolková republika Německo


    • vyznamenání a pocty

      Železný kříž (1914),
      Železný kříž 2. třídy (3. 9. 1917),
      Železný kříž 1. třídy (4. 8. 1918),
      Spona k Železnému kříži (1939),
      Německý kříž ve zlatě (18. 10. 1941)

      Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy a meči:
      - Rytířský kříž udělen 3. 5. 1941
      - Dubové listy uděleny 12. 2. 1944 (392. vyznamenaný voják)
      - Meče uděleny 23. 10. 1944 (106. vyznamenaný voják)

    • jiné pocty

      nejvyšší hodnost - Generálporučík


    • zaměstnání

      voják, zaměstnanec policie


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 79, hrob č. 1477–1480


    • poznámky

      Budoucí generálmajor německé armády se narodil 9. října 1898 v Katovicích (dnešní Polsko). Do německé císařské armády narukoval v roce 1915 ve věku 17 let a stal se příslušníkem Jäger – Regiment 11. V této jednotce byl povýšen do hodnosti poručíka a byl vyznamenán oběma stupni Železného kříže.
      Po skončení první světové války měl problém najít zaměstnání, až byl v roce 1920 přijat k policii v Postupimi, u které sloužil 15 let.
      V roce 1935 se vrátil do armády a byl zařazen k Reiter – regiment 4. V roce 1937 se stal velitelem II. divize 4. jezdeckého pluku (II. Abteilung vom Kavallerie-Regiment 4).
      V létě 1939 byl přeložen k 11. průzkumnému praporu (Aufklärungs-Abteilung 11) a s ním se účastnil polského tažení v září 1939. Za zásluhy v polském tažení byl vyznamenán sponami k oběma železným křížům a 1. listopadu 1939 povýšen do hodnosti podplukovníka. Se stejnou jednotkou se účastnil také tažení proti Francii během počátečních týdnů operace Barbarossa. Poté převzal velení 73. pěšího pluku (Schützen-Regiment 73) s nímž se účastnil dalších bojů na východní frontě.
      Na podzim roku 1941 byl dekorován Německým křížem ve zlatě. 1. března 1942 byl za zásluhy během zimního tažení v Sovětském svazu povýšen do hodnosti plukovníka. Na počátku května 1942 byl za osobní statečnost v boji vyznamenán Rytířským křížem.
      V srpnu 1943 převzal velení 19. divize pancéřových granátníků (19. Panzer-Grenadier-Brigade), na podzim stejného roku byl povýšen do hodnosti generálmajora. Tuto divizi vedl během těžkých bojů v okolí Žitomiru, za něž byl v únoru 1944 vyznamenán Dubovými ratolestmi k rytířskému kříži.
      Dalších těžkých bojů se svými jednotkami se účastnil v prostoru Kamentz-Podolsk. Na podzim 1944 mu byly jako 106. vojákovi propůjčeny Meče k Rytířskému kříži s Dubovými ratolestmi. Po dalších těžkých bojích v Polsku a Slezsku na přelomu roku 1944 a 1945 byl v polovině března 1945 převelen jako velitel k XXIV. tankovému sboru (XXIV. Panzerkorps) s nímž se účastnil bojů na Moravě.
      Dne 18. dubna 1945 se rozhodl provést inspekci jednotek na frontové linii v Sokolnicích. Během této návštěvy jej zastihl nálet sovětského letectva, při němž zahynul. Pohřben byl v zámeckém parčíku v Sokolnicích. V roce 1997 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny na Ústředním hřbitově v Brně.


    • prameny, literatura


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      Seznam příslušníků německé armády 2. světové války


    • autor

      Vach


Aktualizováno: 05. 01. 2019