Internetová encyklopedie dějin Brna

Richard Tenora

    Msgre Richard Tenora


    • * 25.6.1872 Kunštát (okres Blansko) – † 14.1.1948


    • katolický kněz, děkan a farář v Náměšti nad Oslavou, kulturní historik


    • pseudonym

      R. T.


    • zajímavé okolnosti

      roku 1928 byl při oficiální návštěvě Náměšti nad Oslavou představen Tomáši Garriguovi Masarykovi


    • čestný občan

      Vícenice u Náměště na Oslavou (1907)


    • vzdělání

      do roku 1878 obecná škola v Kunštátě,
      gymnázium v Německém Brodu (nynější Havlíčkův Brod),
      1892–1896 studium bohosloví v biskupském alumnátu v Brně,
      26. 7. 1896 kněžské svěcení


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      1895–1896 editor Musea, časopisu bohoslovců českomoravských,
      12. 8. 1896 – 11. 3. 1897 kooperátor v Benešově,
      13. 3. – 6. 9. 1897 kooperátor ve Velké Bíteši,
      7. 9.–20. 12. 1897 administrátor ve Velké Bíteši,
      21. 12. 1897 – 10. 10. 1900 II. kooperátor v Náměšti nad Oslavou,
      11. 10. 1900 – 19. 11. 1907 I. kooperátor v Náměšti nad Oslavou,
      19. 11. 1907 – 31. 1. 1908 administrátor v Náměšti nad Oslavou,
      od 1. 2. 1908 farář v Náměšti nad Oslavou

    • odborné a zájmové organizace

      člen, zapisovatel a účetní kostelního konkurenčního výboru v Náměšti nad Oslavou


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 11, hrob č. 16


    • poznámky

      Zasloužil se o opravy náměšťského kostela a fary a také filiálních kostelů v Naloučanech a Vícenicích. Za opravu náměšťského kostela, výchovu mládeže a povznesení duchovního života v obci byl pochválen 9. brněnským biskupem Pavlem, hrabětem z Huyn.
      Na začátku 2. světové války vydal přibližně sedm falešných křestních a oddacích listů pro rodiny z okolí. Také tím, že nikoho z těchto osob neznal, se vystavil velkému nebezpečí ze strany německých úřadů.
      Na faře se během války scházelo tehdejší podzemní hnutí.
      Člen ilegální revolučního národního výboru, který se poprvé sešel 7. května 1945. P. Tenora se stal vedoucím kulturního referátu. Jako jediný se postavil proti internaci 82letého náměšťského starosty dr. Maiwalda, který byl spolu s ostatními Němci internován v místní škole. Nakonec se mu podařilo dr. Maiwaldovi zajistit domácí vězení u svého zetě. Stejně pomohl osovskému hraběti Karlu Haugwitzovi a jeho manželce, kteří do Náměště přišli z Jindřichova Hradce a několikrát byli v Náměšti internováni. P. Tenora jim zajistil převoz do sirotčince v Jundrově, odkud následně odjeli do Rakouska.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Jakub Procházka
      pohřben ve stejném hrobě


    • rodiče

      František Tenora
      Antonie Tenorová (Paralová)


    • sourozenci

      Jan Tenora
      Adolf Tenora


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      mát


Aktualizováno: 02. 12. 2018