Internetová encyklopedie dějin Brna

Věnceslav Krejčiřík

    Věnceslav Krejčiřík


    • * 28.6.1887 Bedihošť (okres Prostějov) – † 1962 Brno


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský


    • bydliště

      Terezín (doloženo v roce 1920)


    • vzdělání

      Zemská vyšší státní reálka v Jevíčku,
      Hospodářská akademie v Táboře (maturita)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1914–1918 (20. 3. 1921),
      Řád Sokola (Řád Štefánikův) s meči (15. 8. 1919),
      Československá Revoluční medaile, na stuze štítek: ČD - Zborov – Sibiř - (1921),
      Československá Mezispojenecká medaile Vítězství 1914–1918 (14. 4. 1923),
      Pamětní medaile 2. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“ (1948),
      Pamětní kříž 1. jezdeckého pluku „Jana Jiskry z Brandýsa“ (1948),
      Zborovská pamětní medaile (1947),
      Kříž sv. Jiří II. stupně (Georgijevskij krest) - (12. 10. 1917),
      Kříž sv .Jiří III. stupně (3. 4. 1916),
      Kříž sv. Jiří IV. stupně s palmou (5. 11. 1917),
      Zlatá šavle sv. Jiří (Georgievskije oružije) (1917),
      Řád sv. Vladimíra s meči a mašlí III. třídy (6. 5. 1916),
      Řád sv. Anny s meči a mašlí III. třídy (1917),
      Řád Lacplesic (Medvědobijce - De L´Ordre Militaire du Láčplésis) III. třídy (14. 7. 1924),
      Důstojnický Vojenský kříž (Military Cross-M.C.) (9. 4. 1919),
      Řád Čestné legie (Legion d´ Honneur-Chevalier) V. stupně (3. 3. 1922),
      Válečný kříž (Croix de la Guerre 1914–1918) (1920),
      Válečný kříž (La Crocce al Merito di Guerra) (6. 5. 1920),
      Pamětní medaile na válku (Médaille Commemorative de la Campagne 1914–1918)


    • zaměstnání

      správce na statcích knížete Lubomirského v Polsku,
      nájemce dvou statků v Tuchovicích na Ukrajině (věnoval se i chovu koní)

      po první světové válce voják z povolání, mj.:
      - velitel 1. jízdního pluk v Terezíně (doloženo v říjnu 1920)
      - jezdecký pluk 6 v Brně (od 30. 9. 1928 do září 1929)

    • odborné a zájmové organizace

      ČSOL,
      Sokol Pozořice (vykonával i funkci starosty)


    • poznámky

      Podporučík 54. pěšího pluku rakousko-uherské armády.
      Po vypuknutí první světové války prodal svůj majetek v Polsku, veškeré peníze věnoval Čs. družině v Kijevě, kam vstoupil 1. 8. 1914. Do čs. legie v Rusku zařazen 5. 3. 1915, Čs. družina, vojín. Konec v legiích 2. 8. 1920, poslední útvar: 1. jízdní pluk, poslední hodnost: major. Pokračoval ve službě v československé armádě.
      Podrobně jsou jeho vojenská kariéra a životní osudy vylíčeny ve studii Z. M. Dudy.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Metoděj Handschuh
      švagr, V. Krejčiřík byl svědkem při druhém sňatku M. Handschuha


    • partneři

      Julie Krejčiříková (Šuláková)
      sňatek: 30. 4. 1930, Hodonín


    • rodiče

      Alois Krejčiřík
      Filomena Krejčiříková (Vavrouchová)


    • sourozenci

      Ludmila Handschuhová (Krejčiříková)


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 04. 08. 2019