Internetová encyklopedie dějin Brna

Bernard František Palka

    P. Bernard František Palka, OPraem.


    • * 19.1.1927 Sazovice u Zlína – † 31.12.2015 Kroměříž


    • premonstrát, římskokatolický kněz, převor


    • vzdělání

      Vyšší zemědělská škola v Olomouci (1948 maturita),
      15. 9. 1948 vstoupil do řádu premonstrátů v Nové Říši,
      po noviciátu v roce 1949 začal studovat teologii v Praze (jeho studium bylo násilně přerušeno 14. dubna 1950, kdy státní bezpečnost zlikvidovala řeholní život v klášterech a řeholních domech),
      studium teologie ukončil pod vedením tajně vysvěceného biskupa Felixe Davídka, který ho 4. 8. 1968 vysvětil na kněze


    • zaměstnání

      spolu se členy strahovského kláštera byl odvezen do internačního tábora v Broumově a na podzim roku 1950 nastoupil 40timěsíční vojenskou službu u PTP

      od roku 1954 pracoval v civilním zaměstnání, nejdéle (20 let) jako technolog-projektant zemědělských staveb v bývalém okrese Gottwaldov

      během této doby zůstal věrný svému řeholnímu povolání s živým vědomím příslušnosti k řádu, po obnovení náboženské svobody, ve věku, kdy jeho vrstevníci odcházejí na zasloužený odpočinek, nastoupil do pastorační služby – od 1. 8. 1990 byl ustanoven kaplanem v Brně-Židenicích, od 1. 9. 1991 do 14. 11. 1996 zde působil jako farář

      ještě za života těžce nemocného opata Augustina Antonína Machalky byl spolubratry zvolen dne 10. března 1993 na dobu 6 let do funkce „prior de regimine“ (převor s právy opata) novoříšské kanonie premonstrátů, po zvolení nového novoříšského opata Mariana Kosíka zůstal otec Bernard nadále převorem kláštera v Nové Říši, kde byl kromě toho již od 15.11.1996 ustanoven farářem a dále působil jako administrátor v Dlouhé Brtnici a v Krasonicích, funkci převora vykonával do roku 2004

      poslední roky žil u sester sv. Vincence v Kroměříži, kde také zemřel


    • hrob

      hrobka premonstrátského řádu na hřbitově v Nové Říši


    • poznámky

      I když veřejně začal působit v duchovní správě až v roce 1990, měl velké zkušenosti z profánního zaměstnání, které využil při opravách kláštera. Podařilo se mu za šest roků velice mnoho.
      Svou klidnou a laskavou povahou dokázal stmelit komunitu a předat jí své praktické životní i duchovní zkušenosti. Jeho snahou bylo také dovést kanonii k volbě nového opata a uvést v co nejširší známost pět umučených řeholních bratrů v Osvětimi.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • stavby

      Kostel sv. Cyrila a Metoděje
      Gajdošova 99/2684
      místo jeho působení v duchovní správě v první polovině devadesátých let 20. století


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 24. 05. 2016