ČSR (získal až 27. 2. 1939)

Na půdě domu číslo 4 v dnešní ulici Antonína Slavíka byly při rekonstrukci nalezeny v prosinci 2015 osobní dokumenty Otto Kohna, které byly laskavostí nálezce předány k uložení a dalšímu bádání do Muzea města Brna. V roce 2022 proběhla výstava těchto fotografií.

zahynul

Teplice-Šanov:
- Parkstrasse 35, později 37 (doloženo v roce 1934)
- Bahnhofstrasse 7 (doloženo v roce 1937)

Praha, (několik dnů),
Kutná Hora (několik dnů v hotelu),
Červené Janovice čp. 12 (okres Kutná Hora, bydlel zde asi jeden měsíc)

Brno:
- U dětské nemocnice 34a
- U dětské nemocnice 7 (od 15. 4. 1940 do 24. 8. 1941)
- Beischlägergasse 4

Státní reálka v Teplicích-Šanově,
zapsán ke studiu na Deutsche technische Hochschule v Praze (imatrikulace 19. 2. 1926, studia zřejmě nedokončil)

zasilatel, adresa zasilatelského závodu před okupací: Otto Kohn & Co.,Teplice, Masarykova 30; jeho podnik v Teplicích po odstoupení čs. pohraničí Německé říši spravoval německou vládou určený komisař,
Otto Kohn byl od roku 1940 uváděn „bez zaměstnání“, ale své povolání ztratil prakticky od října 1938

Původní domovskou příslušnost měl v Teplicích-Šanově; když se policejně přihlásil k pobytu v Brně 28. 10. 1938, prokázal se cestovním pasem ze 4. 9. 1928 (vydala okresní správa politická v Teplicích-Šanově).
Osvědčení o státním občanství Republiky Československé získal 27. 2. 1939, policejní ředitelství v Brně mu vydalo nový cestovní pas 7. 6. 1939. Otázka domovské příslušnosti nebyla vyřešena ještě v dubnu 1940, v přihlášce k pobytu se uvádělo, že: „bude ještě určena dle Vládního nařízení 301/38 Sbírky zákonů a nařízení. S rodiči se odstěhoval z Teplic-Šanova v blíže neurčené době, několik dnů bydleli v Praze v hotelu, poté odjeli do Kutné Hory (opět bydleli v hotelu), odtud odcestovali do Červených Janovic, kde bydleli v podnájmu u soukromníka. Nábytek rodiny odvezl jejich vlastní zasilatelský podnik do Kutné Hory, kde se jim však nepodařilo najít byt, takže nábytek zůstal uložený u zasilatele. V Červených Janovicích bydleli asi měsíc, poté odjeli do Brna, „kde máme také příbuzné a známé“, nejdříve opět bydleli nejdříve 5 dní v hotelu, potom „jsme nalezli byt, který jsme si zařídili nábytkem, jenž byl za námi z Kutné Hory zaslán“.
Otto Kohn zůstal svobodný, stěhoval se všude s rodiči a rodinou své sestry (navzájem si poskytovali podnájmy, zřejmě podle toho, jak se jim podařilo bydlení získat, tím jsou pravděpodobně také myšleni příbuzní, které uvádí v různých žádostech úřadům -Menš). Adresa na dnešní ulici Antonína Slavíka 4 byla jejich posledním bydlištěm doloženým v Brně. Majitelem domu byl tehdy Ing. arch. Antonín Dvořák, majitelem bytu byl Jan Wodak, ale podnájem Otto Kohnovi poskytl otec, Adolf Kohn. Krátce před přestěhováním na tuto poslední adresu, 20. 8. 1941 byla vystavena paní Franzisce Kohnové (tehdy ještě bytem U dětské nemocnice 7) lékařská zpráva, že trpí vředovou nemocí žaludku a „z tohoto důvodu nemůže bydlet s cizími lidmi“
(tedy, že by se neměli stěhovat na Beischlägerovu ulici č. 4 -Menš).
Na poslední policejní přihlášce k pobytu z 28. 8. 1941 je na zadní straně uvedeno: „Transport 4. 4. 1942 č. (zřejmě jednací -Menš) 59 504/II-42“.
Deportován z Brna dne 4. 4. 1942 do Terezína, odtud dne 27. 4. 1942 do Izbici, zahynul.
V databázi www.holocaust.cz není uveden, informace o něm byly získány L. Likavčanovou z Terezínské pamětní knihy.

Antonín Dvořák
A. Dvořák byl majitelem domu na dnešní ulici Antonína Slavíka, kde se při rekonstrukci v roce 2015 našly osobní dokumenty O. Kohna a jeho rodiny Karl Freund
švagr Ruth Freund
neteř

Adolf Kohn
Franziska Kohnová (Janowitzová)

Frieda Freund (Kohn)

U dětské nemocnice
bydliště od 28. 10. 1938 do 14. 4. 1940, bydlel u svého švagra Karla Freunda (dnes Helfertova) Beischlägergasse
bydliště od 25. 8. 1941, podnájem mu poskytl otec Adolf Kohn, ale byt patřil Janu Wodakovi, odtud zřejmě nastoupil cestu do transportu (dnes Antonína Slavíka)

27. 10. 2022
Výstava Tváře ze zapomnění
byly objeveny a vystaveny jeho rodinné fotografie a dokumenty 4. 4. 1942
Transport židovských občanů z Brna s označením "Ah"
číslo v transportu zatím neznáme

Menš, Lik