od roku 1593 Černovský ze Švarcavy

rodák z Tišnova po svém příchodu do Brna získal přídomek Tišnovský, neboť sám dosud neměl příjmení

postupně vlastnil pět domů:
- před získáním měšťanského práva měl dům, neznámo kde
- v roce 1590 si zakoupil další domovní objekt v Měnínské ulici (Orlí ulice, nelokalizovatelný) za trhovou cenu 450 zlatých moravských
- z dědictví po otci manželky získal dům v Zadní Veselé (Veselá č. 37)
- někdy v pozdějších letech zakoupil další dům (dnes nelokalizovatelný), který v roce 1601 prodal za 1300 zlatých moravských
- rok předtím (1600) koupil v Sedlářské ulici výstavný dům vedle lékárníka Jiřího Ludwiga (Masarykova ulice č. 7), za který s přikoupenými vinicemi u Kamenného mlýna zaplatil značnou sumu - 2050 zlatých moravských

roku 1590

pravděpodobně absolvoval brněnské jezuitské gymnázium

koncem ledna 1587 vstoupil do městské kanceláře jako podpísař,
v mezidobí (v letech 1601–1603) vykonával "kumulovanou funkci" městského písaře, podpísaře a případně i kancelisty,
v červnu 1604 kvůli dlouhé nemoci požádal o propuštění z městských služeb,
v letech 1602–1604 zasedal v městské radě

Spolu s radním písařem Janem Menclem z Kolsdorfu byl od jejího založení roku 1592 členem Kongregace Zvěstování Panny Marie. O jeho mariánské úctě svědčil také umělecky provedený votivní obraz Panny Marie v kostele sv. Jakuba z roku 1593 (dnes nezvěstný). Vedle městského majetku vlastnil velkou zahradu v Komárově a dům v Dolních Kounicích.
Hlavním zdrojem jeho příjmů však nebyla úřední činnost, ale pěstování vína - vinice mu náležely v Dolních Kounicích, Braníškovicích, Starovičkách a na Starém Brně. Celkem vlastnil 76 čtvrtí vinohradů - např. v roce 1604 prodal do městské taberny víno v hodnotě 1 416 zlatých moravských.

Jan Mencl
oba byli členy Kongregace Zvěstování Panny Marie

Alžběta (Reichová)
sňatek: před rokem 1590

Alžběta (Černovská)
Jan František Černovský
Matyáš Ludvík Černovský
Anna (Černovská)
Sibyla (Černovská)

Kateřina
Jan Ludvík Tišnovský

Ludvík Černovský
Dorota Korábová (Cimbálková)

Jord