Internetová encyklopedie dějin Brna

Břetislav Vaněk

    P. Břetislav Vaněk, CSsR


    • * 5.2.1926 Brno – † 19.1.2015 Svatá Hora u Příbrami


    • redemptorista, římskokatolický kněz; perzekuce po roce 1948


    • vzdělání

      klasické gymnázium na Legionářské ulici v Brně (v oktávě studenti byli z rozhodnutí německých úřadů o nuceném nasazení studenti posláni do zemědělství a později do válečné výroby; na konci války a po osvobození Brna dostali nuceně nasazení studenti možnost ukončit během prázdnin poslední ročník gymnázia a složit maturitu),
      po úspěšném složení maturity 15. 9. 1945 vstoupil do noviciátu redemptoristů v Českých Budějovicích,
      28. 9. 1946, na svátek sv. Václava složil časné sliby na tři roky a stal se redemptoristou,
      po ukončení noviciátu absolvoval v Obořišti navazující filozoficko-teologická studia,
      15. 9. 1951 tajně vysvěcen na kněze v Praze biskupem Mons. Kajetánem Matouškem


    • zaměstnání

      od roku 1954 zaměstnán u ČSAO v Brně jako úředník,
      21. listopadu 1961 zatčen a odsouzen ke dvěma letům vězení,
      po propuštění dále pracoval u ČSAO, jen jako pomocný dělník,
      v roce 1968 dostal první souhlas k výpomocné službě ve farnosti Staré Brno, kde mohl sloužit pouze ve volném čase a zdarma,
      později na žádost kanovníka ThDr. Petra Franty, správce kostela sv. Michaela v Brně začal sloužit v tomto chrámě, zde v bývalém redemptoristickém kostele, kde jako mladý chlapec ministroval, mohl nyní s dalšími s propuštěnými spolubratry P. Jeřábkem, P. Novotným a P. Nezvalem sloužit mše, kázat a zpovídat,
      v roce 1969 byl soudně plně rehabilitován a ustanoven kaplanem na Svaté Hoře u Příbrami,
      od 1. února 1971 kaplan v Kladně a v Družci u Kladna,
      od 1. listopadu 1972 administrátor farností Mutějovice, Hředle, Kounov, Lišany a Krušovice,
      30. dubna 1993 odešel do důchodu a byl ustanoven farním vikářem na Svaté Hoře,
      od 1. února 2011 ustanoven výpomocným duchovním na Svaté Hoře,
      v době působení na Svaté Hoře sloužil jako zpovědník, exercitátor, duchovní poradce, v komunitě redemptoristů byl knihovníkem, kronikářem a staral se o klášterní kapli


    • hrob

      hrob kongregace redemptoristů v Příbrami


    • poznámky

      Rok před vysvěcením na kněze došlo v noci ze 13. na 14. dubna 1950 na příkaz vedení KSČ k záboru všech klášterů v republice. Redemptoristický klášter v Obořišti byl také obsazen příslušníky SNB, Státní bezpečnosti a členy Lidových milicí. P. Břetislav Vaněk byl společně s ostatními bohoslovci internován v soustřeďovacím klášteře v Králíkách. Zde společně s ostatními internovanými pracoval pod dozorem na stavbách a při zemědělských pracích. V září 1950 museli všichni zdravotně schopní bohoslovci nastoupit vojenskou službu u tzv. „pracovně technických praporů“ ve slovenském Komárně.
      Po několikatýdenním výcviku beze zbraně byla část „černých baronů“ mezi kterými byl i P. Břetislav Vaněk převelena do českých Podbořan a část do slovenských Hájník. V Podbořanech pracovala jednotka složená z kněží, řeholníků a bohoslovců při stavbě přístupových cest k tankové posádce. Na začátku roku 1951 byla tato jednotka přesunuta zpět do slovenských Hájník a díky tomu se celá skupina redemptoristických bohoslovců sešla opět dohromady. V době, kdy pracovali na stavbě letiště Tri Duby, dostali prostřednictvím jezuitského kněze P. Jana Formánka S.J. informaci, že redemptorističtí bohoslovci, kteří měli před vysvěcením mohou být tajně vysvěceni na kněze.
      Celá skupina kandidátů poté postupně přijala z rukou pražského světícího biskupa Mons. Kajetána Matouška v kapli Ústavu pro neslyšící v Praze-Krči ve dnech od 8. 9. 1951 do 22. 9. 1951 tajné kněžské svěcení. Dne 15. září 1951 přijal P. Břetislav Vaněk kněžské svěcení. Podobně jako ostatní spolubratři bez účasti rodičů, přátel, známých a farníků z rodných farnosti. Svoji primici mohl sloužit tajně a se zpožděním až na Hod Boží vánoční v kanceláři Stavoindustrie v Hájníkách, samozřejmě za zavřenými dveřmi a zatemněnými okny. Jediným účastníkem této mimořádné kněžské události byl jeho řádový spolubratr P. Václav Vávra.

      Po skončení 3,5-leté vojenské služby se vrátil do Brna, pracoval v autobusových opravnách ČSAO jako účetní a bydlel u rodičů, kteří o jeho tajném svěcení nesměli nic vědět. Společně se setkával asi s desítkou spolubratrů po bytech. Modlili se, povzbuzovali, vyměňovali si informace o ostatních bratřích z jiných částí republiky. Vůdčími osobnostmi redemptoristů té doby v Brně byli starší kněží P. František Nezval a P. František Novotný, který mohl po likvidaci klášterů působit alespoň jako kostelník v bývalém redemptoristickém kostele sv. Michaela.

      Dne 21. listopadu 1961 byl P. Břetislav Vaněk zatčen. Právě v té době probíhala příprava monstrprocesu s jinou skupinou sedmi řádových kněží redemptoristů P. Františkem Nezvalem, P. Františkem Novotným, P. Vladimírem Jeřábkem, P. Františkem Poláškem, P. Vladimírem Urbánkem, P. Jarolímem Adámkem a P. Janem Zemánkem.
      Samotné přelíčení s touto skupinou proběhlo u Krajského soudu v Brně 11. až 15. prosince 1961. Prokurátor argumentoval, že obnovením řádu redemptoristů chtěli zvrátit dosavadní vývoj, a napomáhali k možnému státnímu převratu. Členové skupiny byli odsouzeni za velezradu a vyzvědačství k vysokým trestům v rozmezí 4 až 15 let, po odvolání k Nejvyššímu soudu došlo k menšímu snížení jejich trestů, v průměru o pouhé dva roky.
      Další redemptoristická skupina ve složení P. Břetislav Vaněk, P. Josef Groz a bratr Tarsicius Hub byla souzena 28. 2. 1962 taktéž za údajné podvracení republiky. P. Břetislav Vaněk byl odsouzen na dva roky vězení a teprve u soudu se jeho rodiče a sourozenci poprvé dozvěděli, že je knězem.
      Díky amnestii prezidenta republiky Antonína Novotného byl 10. 5. 1962 propuštěn, poté pracoval jako dělník a později jako skladník. Mše svaté sloužil soukromě a doma, opravdovou první mši svatou v kostele sloužil na Svatém Hostýně teprve v roce 1964, samozřejmě tajně a za zavřenými dveřmi v baziliky.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Josef Groz
      řádový spolubratr, římskokatolický kněz


    • stavby

      Kostel sv. Michala a klášter dominikánů
      Dominikánské náměstí
      místo jeho působení v duchovní správě na konci šedesátých let 20. století
      Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
      Mendlovo náměstí 1/157
      místo jeho působení v duchovní správě v roce 1968


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 19. 10. 2016