Internetová encyklopedie dějin Brna

Karel Ignác Fanfrdla

    P. Karel Ignác Fanfrdla


    • * 1.1.1893 Náměšť nad Oslavou (okres Třebíč) – † 21.5.1973 Brno


    • kněz; válka a odboj 1938–1945; politický vězeň; akce 1. 9. 1939; komunální politik


    • rodné jméno

      Ignác Eduard Fanfrdla

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • bydliště

      Náměšť nad Oslavou čp. 69 (rodný dům),
      Brno


    • vzdělání

      I. české státní klasické gymnázium v Brně,
      po maturitě vstoupil 14. 9. 1913 do noviciátu řádu sv. Augustina na Starém Brně,
      5. 7. 1918 vysvěcen na kněze,
      Právnická fakulta UK v Praze, v roce 1919 přestoupil na MU v Brně (studium nedokončil),
      1927–1928 Teologická fakulta univerzity v Innsbrucku (studium nedokončil)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939,
      medaile Za zásluhy I. stupně

    • jiné pocty

      za svou všestrannou činnost jmenován konzistorním a biskupským radou,
      získal pamětní odznak II. národního odboje


    • zaměstnání

      kooperátor starobrněnské farnosti,
      katecheta na českých a německých školách na Starém Brně,
      kněz sv. Augustina ze starobrněnského kláštera,
      farář u sv. Augustina v Brně (nynější náměstí Míru),
      od roku 1961 administrátor v Kobylí,
      v období pražského jara, kdy se politické poměry ve společnosti uvolnily, se vrátil na Staré Brno, uvažovalo se o jeho dalším působení ve farnosti sv. Augustina, k tomu již nedošlo

    • politická orientace

      ČSL (do února 1948)

    • odborné a zájmové organizace

      Čs. Orel, na VI. valném sjezdu Orla 1934 zvolen jeho prvním ústředním jednatelem, tuto funkci vykonával až do svého zatčení gestapem

      1945–1948 náměstek předsedy Zemského národního výboru pro Zemi moravskoslezskou v Brně, předseda krajské lidové rady ČSL v Brně, předseda Cyrilometodějské záložny v Brně a první náměstek brněnského starosty


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 16, hrob č. 1–5, hrobka řádu augustiniánů


    • poznámky

      Gestapem zatčen 1. 9. 1939 v Brně v rámci akce Albrecht der Erste. Zatčení předcházela orelská pouť na Svatém Hostýně, kde v srpnu 1939 přednesl před šedesáti tisíci poutníků vlastenecký projev. Převezen na Špilberk, odtud 8. září transportován do KT Dachau, od 27. 9. 1939 do Buchenwaldu. Znovu převezen 23. 5. 1942 do Dachau, odkud byl dopraven 9. 2. 1944 do Brna, zřejmě k nějakým dodatečným výslechům, znovu 26. 4. 1944 v Dachau. Vězněn až do konce války.

      V době těsně před únorovými událostmi 1948 mu předal dr. Jaroslav Pecháček (tajemník Msgre. Šrámka) obnos 100 000 korun pro potřeby Orla, případně pro jiné vhodné využití. Po zrušení orelské organizace a jejím sloučení se Sokolem půjčil K. Fanfrdla část peněz různým osobám v nouzi a 70 000 korun věnoval opatovi svého kláštera P. Švandovi na zaplacení daně. Okresní soud v Brně však toto jednání zhodnotil jako zpronevěru a 15. 6. 1949 jej odsoudil na dva roky do vězení.
      Po propuštění žil pod stálým dohledem StB.
      Od roku 1951 byl podezříván z rozsáhlé podvratné činnosti na Brněnsku. S faráři z okolí Brna měl jednat o tajných záležitostech a vyměňovat si s nimi různé spisy. Dále měl do kázání vkládat protistátní témata. Protože StB nezjistila žádnou podvratnou činnost, byl svazek, který na něj od roku 1954 vedli, v roce 1956 ukončen.
      V roce 1961 byl donucen opustit svou farnost a stal se administrátorem v obci Kobylí.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Jan Pospíšil
      K. Fanfrdla byl smutečním řečníkem na pohřbu J. Pospíšila za brněnskou městskou radu


    • rodiče

      Antonín Fanfrdla
      Anna Fanfrdlová (Matoušková)


    • stavby

      Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
      Mendlovo náměstí 1/157
      místo jeho působení v duchovní správě
      Kostel sv. Augustina
      náměstí Míru 7/377
      místo jeho působení v duchovní správě
      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      1. 9. 1939
      Akce Albrecht der Erste v Brně
      zatčený v Brně


    • autor

      Menš, Ma, mát


Aktualizováno: 31. 12. 2018