Internetová encyklopedie dějin Brna

Pavel Jan Křtitel Souček

    P. Pavel Jan Křtitel Souček, OPraem.


    • * 23.6.1877 Nesovice (okres Vyškov) – † 28.1.1943 Osvětim


    • opat kanonie premonstrátů v Nové Říši; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • příčina úmrtí

      po nákaze tyfem


    • vzdělání

      28. července 1901 v Brně vysvěcen na kněze

    • jiné pocty

      v roce 1969 na kapličce v Nesovicích mu byla odhalena pamětní deska,
      jeho jméno je připomenuto na pomníku obětí 2. světové války před klášterem v Nové Říši


    • zaměstnání

      dva roky byl kaplanem ve Stonařově, odkud 19. srpna 1902 žádal o přeložení,
      jeden rok pak působil jako kaplan v Brně - Komárově v kostele sv. Jiljí,
      2. srpna 1903 přijat do kanonie premonstrátů v Nové Říši (při obláčce přijal řeholní jméno Pavel),
      po noviciátu a vykonání řádových slibů v Nové Říši přešel na krátkou dobu do kláštera v Praze na Strahově,
      velmi brzy se však do Nové Říše vrátil a byl zde zvolen převorem kláštera,
      13. listopadu 1919 ho papež Benedikt XV. jmenoval opatem kláštera a současně s tímto úřadem dále vykonával funkci převora


    • hrob

      tělesné ostatky P. Součka sice spočinuly v hromadném hrobě v Osvětimi, ale věřící z kraje, ve kterém prožil největší část svého života, mu (a také jeho spolubratřím) upravili alespoň symbolický hrob na hřbitově v Nové Říši


    • poznámky

      Funkci opata vykonával v nelehkých časech, kdy církev prožívala vnitřní krizi po ukončení 1. světové války a v počátečním období po vzniku samostatné Československé republiky. Jako opat a převor v jedné osobě se P. Souček staral především o prosperitu klášterního statku, jehož výnos byl jediným zdrojem obživy celého společenství. Pod jeho vedením se kanonie s velkým úsilím a za nemalých obětí pustila do duchovní i hmotné obnovy kláštera.

      Že tato snaha byla úspěšná a přinášela ovoce, svědčí i to, že novoříšským premonstrátům byla svěřena duchovní správa v Brně-Židenicích. Ti zde v roce 1932 zahájili stavbu nového kostela. Jeho projekt je na svou dobu velmi moderní a i dnes splňuje po stránce umělecké i funkční ta nejpřísnější měřítka. Kostel byl dokončen v roce 1935 a zasvěcen sv. Cyrilu a Metoději. U kostela byl pak zřízen rovněž řeholní dům, později (v roce 1936) byli řeholníci tohoto kláštera pověřeni otcem biskupem k duchovní správě brněnské farnosti Zábrdovice.

      Opat Souček při své náročné službě nezapomínal ani na rodnou obec a farnost, ze které pocházel. Pokud mu to bylo možné, rád navštěvoval své rodiště. Svůj vztah k rodnému kraji také prokázal tím, že byl mecenášem stavby nové kapličky sv. Jana Nepomuckého v Nesovicích. Tímto činem chtěl něco vykonat ke cti a chvále Boží v roce, kdy dokončil 60 let svého věku a 35 let kněžství.
      Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha byl klášter v Nové Říši dne 29. května 1942 přepaden ozbrojenými příslušníky SS a premonstráti odvezeni nejprve do Jihlavy, odkud byli o něco později převezeni do Kounicových kolejí v Brně a nakonec transportováni do Osvětimi. Tam P. Pavel Jan Souček po nákaze tyfem dne 28. ledna 1943 zemřel.

      Svou prací se opat Souček nemalou měrou zasloužil i o zachování skutečně významné klášterní knihovny založené již v 15. století.

      Nemalou zásluhou opata Součka bylo i to, že v dobách velkých hospodářských krizí po 1. světové válce a ve třicátých letech minulého století mohl být klášter i zdrojem stálé obživy celé řadě rodin zdejšího chudého koutu Českomoravské vysočiny.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Michael Daniel Marave
      poslední opat kláštera premonstrátů v Zábrdovicích


    • stavby

      Kostel sv. Cyrila a Metoděje
      Gajdošova 99/2684
      opat kanonie premonstrátů, novoříšští premonstráti zahájili stavbu kostela
      Kostel sv. Jiljí a benediktinské proboštství
      Lužná
      v letech 1902–1903 zde působil jako kaplan


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 09. 05. 2016