Internetová encyklopedie dějin Brna

Melichar Boček

    Melichar Boček


    • * 18.4.1900 Pozořice (okres Brno-venkov) – † 26.12.1980 Brno


    • kapelník a skladatel, válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje a politický vězeň; perzekuce po roce 1948


    • bydliště

      Brno, Preslova 11


    • vzdělání

      brněnská konzervatoř (dechová hudba - pozoun, absolvoval v roce 1926)


    • zaměstnání

      voják z povolání (štábní kapitán)


    • hrob

      Židenický hřbitov, Balbínova 55, skup. 14, hrob 195–196


    • poznámky

      Roku 1916 dobrovolně nastoupil jako elév k hudbě pěšího pluku 12 v Nagy Becskereku (Zrenjamin, Srbsko). Zde se vycvičil ve hře na baryton a helikón za vedení kapelníka Rudolfa Obruči.
      Po vzniku Československa působil krátce u posádkové hudby Brno u kapelníka Stanislava Živného. Po přeměně posádkové hudby Brno na plukovní hudbu čs. pěšího pluku 43 v roce 1920 požádal o přijetí do čs. armády, přijat, ale ze zdravotních důvodů byl v červnu 1921 propuštěn.
      Na brněnské konzervatoři začal v roce 1920 studovat pozoun u Františka Neumanna. Během šestiletého studia odešel (ze zdravotních důvodů) z armády, řídil operetu v Brně-Husovicích (Svatoboj, Ozvěna a Lidový dům) a byl kapelníkem střelecké hudby.
      Po absolutoriu konzervatoře odjel do Jugoslávie a přijal místo kapelníka jihoslovanské armády v Jadranské divisi Mostar (do roku 1929) a hudby pěšího pluku 23 v Boce Kotorské (Herzeg Novi, 1930). Pak odešel do civilního života. V období 1926–1933 byl sbormistrem chorvatského pěveckého sboru Hrvoje, založil v Mostaru operetu a dirigoval dubrovnickou filharmonii, s níž propagoval hudbu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, mimo jiné provedl Mou vlast. V letech 1933–1934 pozounista orchestru košického rozhlasu, od roku 1935 žil trvale v Brně, kde dirigoval různé soukromé orchestry, střeleckou hudbu Husovice a vyučoval hudbu. V období 1936–1940 úředník mlékárny Cyril Leinweber a dirigent několika soukromých orchestrů. Začátkem roku 1941 byl zatčen a vězněn až do konce války.
      Po osvobození se znovu přihlásil do armády aktivován jako nadporučík a přidělen k hudbě brněnské 6. divizejako kapelník. V roce 1948 poslán na dovolenou. Jeho nástupcem se stal Jindřich Praveček. V roce 1949 byl odsouzen na šestnáct let těžkého žaláře za pokus o překročení státní hranice, ale po sedmi letech byl propuštěn z vězení. Řídil brněnský orchestr dopravních podniků. Složil několik pochodů a drobných skladeb.
      Jeho bratrem brigádní generál Bohumil Boček (1894–1952).


    • prameny, literatura


    • osoby

      František Neumann
      M. Boček studoval u Fr. Neumanna Stanislav Živný
      B. Boček působil u St. Živného


    • ulice

      Preslova
      bydliště doložené od roku 1935


    • stavby

      Židenický hřbitov
      Balbínova 55
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 11. 05. 2020