Encyklopedie dějin města Brna

František Pacák

    František Pacák


    • * 11.(17.)11.1901 Dvůr Králové nad Labem, okr. Trutnov – † 11.6.1942 Brno, Kounicovy koleje


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo; učitelé Země moravskoslezské


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Klobouky u Brna, Hájek (Hajekgasse) 178


    • vzdělání

      Obecná škola (1907–1912),
      Reálné gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem (1912–1921),
      abiturientský jednoroční učitelský kurz v Hradci Králové (1922)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam (udělen 28. 10. 1946)

    • jiné pocty

      jeho jméno je uvedeno na pamětní desce obětí okupace v budově sokolovny v Kloboukách u Brna a na pamětní desce obětí 2. světové války na obecním úřadě ve Velkých Hostěrádkách


    • zaměstnání

      učitel, od 1. 9. 1922 nejprve na obecné a od 1. 9. 1929 na měšťanské škole v Kloboukách u Brna, které se staly jeho jediným učitelským působištěm (roku 1932 vykonal odbornou zkoušku z učiva III. odboru a stal se tak odborným učitelem),
      posledně řídící učitel na měšťanské škole v Kloboukách u Brna

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (jednota v Kloboukách u Brna, jednatel, později vzdělavatel),
      Červený kříž (předseda místní organizace),
      Okresní péče o mládež


    • poznámky

      Vojenskou službu absolvoval od 1. 10. 1924 do 1. 12. 1925 u dělostřeleckého oddílu 254 v Trutnově. Z aktivní služby odešel jako četař s důstojnickou zkouškou, později byl povýšen do hodnosti podporučíka.
      Od mládí byl členem Sokola. V činnosti pokračoval i v kloboucké jednotě. Rád a často hrál divadlo, občas také režíroval, příležitostně i recitoval. Byl vlastencem v pravém smyslu slova. Měl veřejné projevy, kdy upozorňoval na nutnost a povinnost obrany naší země. Jeho veřejná činnost, zejména organizační, byla rozsáhlá. Byl předsedou Červeného kříže a jednatelem okresního osvětového sboru, také tajemníkem péče o mládež, kde pomáhal budovat dětský domov. Byl milovníkem a chovatelem ušlechtilých plemen psů a stal se spoluzakladatelem kynologického klubu pro ovčácké psy v Brně. Do odborného tisku přispíval články z oboru chovu psů.
      Pokusil se i o literární činnost v rukopisném příběhu s názvem „Dobrodružství tří přátel“. Děj z dávnověku, který si zaslouží pozornost, umístil autor do klobouckého kraje.
      Za okupace se zapojil do odbojové činnosti v ONPVVZ, byl ve vedení skupiny v Kloboukách u Brna. Zatčen spolu s kolegy Ludvíkem Wolfem a Jaroslavem Kuxem 10. 3. 1942 během vyučování. Vězněn v Brně v Kounicových kolejích, stanným soudem odsouzen 11. 6. 1942 k trestu smrti a zastřelen. Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 12. 6. 1942. V době popravy byl ženatý a měl dva syny.
      (Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Robert Huk, děkujeme.)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Místa zkropená krví. Kounicovy Studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945"
      "Úmrtní protokol z roku 1942"
      "Druhé okupační stanné právo a jižní Morava"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      "První a druhé stanné právo na Moravě (1941–1942)"
      "Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"


    • osoby

      Jaroslav Kux
      spolupracovník Ludvík Wolf
      společně zatčeni a popraveni


    • osoba na objektech

      učitelé Země moravskoslezské
      pamětní deska: Moravské náměstí 6/01


    • události

      12. 6. 1942
      Zápis popravených v Brně 11. 6. 1942
      v protokolu uveden pod číslem 2323 b
      11. 6. 1942
      Popravy ve druhém stanném právu v Brně (čtvrtek 11. června)
      jeden z popravených


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 08. 11. 2015