Internetová encyklopedie dějin Brna

Otto Ungar

    Otto Ungar


    • * 27.11.1901 Brno – † 25.7.1945 Blankenheim u Výmaru (Německo)


    • malíř, kreslíř, grafik; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; holocaust


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      Dne 28. 1. 1942 byl deportován se ženou a dcerou do Terezína, 17. 7. 1944 byl zatčen gestapem a odsouzen za „propagaci hrůzy“, v říjnu byl i s rodinou poslán do Osvětimi. Odtud podstoupil ještě pochod smrti do Buchenwaldu, kde se dočkal osvobození, ale zemřel na následky věznění v sanatoriu.

    • příčina úmrtí

      zemřel v sanatoriu na následky věznění


    • bydliště

      Brno:
      - Talgasse + Dr-Bedřich-Macků-Gasse - Údolní + Dra Bedřicha Macků 52
      - Prager Strasse - Pražská 2


    • vzdělání

      studium v Brně na reálce,
      1921–1924 Akademie výtvarných umění v Praze ve všeobecné škole,
      1924–1926 studium ve speciálce u prof. Fr. Thieleho


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      malíř a grafik,
      od roku 1927 jako profesor deskriptivní geometrie a kreslení na Židovském reálném gymnáziu v Brně


    • hrob

      Židovský hřbitov v Brně, Nezamyslova 27, hrob 20, řada 7, sekce 5A (kenotaf)


    • poznámky

      V lednu 1942 byl i se svou rodinou deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde působil v kreslírně Technické kanceláře. Zde pracující umělci měli připravit grafické materiály ke zprávám pro komandaturu SS, ale někteří z nich se snažili tajně zachytit skutečný život v ghettu. Mezi tyto umělce patřil i Ungar, což způsobilo jeho zatčení v červenci 1944.
      Ungar byl spolu s dalšími umělci obviněn ze spiknutí a tzv. propagandy hrůzy a s rodinou uvězněn na Malé pevnosti. Zde mu údajně měla být zmrzačena pravá ruka, aby již nemohl malovat.
      Následně byl Ungar v říjnu 1944 deportován do Osvětimi a musel absolvovat pochod smrti do Buchenwaldu, který přežil, ale zemřel následkem uvěznění a vyčerpání.
      Ungarovy obrazy byly již v Terezíně vyměňovány za potraviny, některé byly úspěšně propašovány z ghetta. Aby se zabránilo poškození obrazů Němci, byla jeho díla schovávána po půdách, odkud si je po osvobození a nalezení odváželi vězni ostatních zemí domů jako památku. Tak se Ungarovy obrazy dostaly i do zahraničí. Největší soubor jeho děl byl zakopán roku 1944 na dvoře kasáren a opět až roku 1946 vynesen na světlo.
      V roce 1946 byla v Židovském muzeu v Praze Otto Ungarovi uspořádána posmrtná výstava, díky které byl objeven jeho význam. Od května do října 1970 v Památníku Terezín bylo vystaveno 148 obrazů Ungarovy tvorby.
      Okresní soud Brno-město, civilní oddělení, 27. 7. 1946 na žádost Markéty Ungarové, Brno, Zahradníkova 26, stanovil 25. 7. 1945 za den, který nepřežil.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • partneři

      Elfriede (Frida) Ungar (Zwicker)
      sňatek: 10. 1. 1932, Brno (israel. matrika)


    • děti

      Margarete (Markéta) Ungar


    • rodiče

      Bernhard Ungar
      Johanna Ungar


    • sourozenci

      Emil Ungar
      Berta Ungar


    • ulice

      Prager Strasse - Pražská
      bydliště (dnes Štefánikova) Talgasse + Dr-Bedřich-Macků-Gasse - Údolní + Dra Bedřicha Macků
      bydliště doložené v roce 1932 (dnes Údolní)


    • stavby

      Židovský hřbitov
      Nezamyslova 27/395
      kenotaf


    • autor

      Doskočilová, Menš


Aktualizováno: 05. 10. 2019