Internetová encyklopedie dějin Brna

August Prokop

    prof. August Prokop


    • * 15.8.1838 Jihlava – † 18.8.1915 Gries u Badenu


    • přední rakouský architekt, puristický restaurátor a muzejník


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko


    • vzdělání

      Nižší gymnázium v Olomouci,
      Vyšší reálka v Brně (1858 maturita),
      1863–1865 Polytechnický institut a Akademie výtvarných umění ve Vídni,
      praktikoval v Kielu v ateliéru Gustava L. Martense, kde spolupracoval na návrzích kostela v Kielu i na další projektech pro Dánsko a Anglii,
      řada studijních cest do Itálie, Německa, Francie, Belgie a Holandska


    • dílo

      zobrazit


    • zaměstnání

      v roce 1867 v Brně získal profesní autorizaci a zaměstnání u vrchního soudu,
      v roce 1868 jmenován diecézním stavebním radou a začal přednášet na dvou školách,
      1868–1892 Vysoké učení technické (docent, profesor, dvakrát děkan a rektor),
      1882–1892 ředitel brněnského Uměleckoprůmyslového muzea,
      1892–1905 Vysoká škola technická ve Vídni (1896–1897 rektor)

    • odborné a zájmové organizace

      Brünner Turnverein (za zásluhy o výstavbu tělocvičny pod hradem byl v roce 1878 jmenován čestným členem)


    • poznámky

      Měl ambice stát se hlavním zemským památkovým architektem.
      V celém svém díle vycházel z historizujícího pojetí. Byl inspirován pobytem na německém severu, často kombinoval neogotický cihelný exteriér s dřevěnými, velkoryse modelovanými interiéry, případně s křížovou klenbou. Spolu s H. Ferstelem tak koncem šedesátých let přinášeli do Brna seversky orientovaný neogotický revival.
      U návrhů rodinných domů i menších venkovských zámků vycházel zase především ze severské neorenesance.
      U nájemních domů čerpal i z neorenesance francouzské provenience, doplněné případně bohatou figurální výzdobou.
      U sakrální architektury a zvláště při restaurování památek užíval neogotiky nebo postupoval v puristickém duchu.
      Po nástupu do funkce ředitele Uměleckoprůmyslového muzea v Brně se zasloužil o zvýšení uměleckohistorických i muzeologických kritérií na akviziční činnost. Snažil se doplňovat sbírku, nejen aby splňovala výchovné a vzdělávací účely, ale aby též dokumentovala vývoj uměleckého řemesla ze světových i lokálních hledisek.


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • stavby

      Kostel sv. Vavřince
      Kristenova
      autor rekonstrukce kostela v letech 1883–1884
      Centrum univerzitního sportu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity
      Údolní 3/221
      autor stavby


    • události

      24. 6. 2016
      Výstava „Super hanc petram – brněnská katedrála na přelomu 19. a 20. století“
      rakouský architekt, autor přestavby presbytáře katedrály
      20. 10. 1878
      Znovuvybudování tělocvičny brněnského Turnvereinu
      autor projektu
      28. 6. 1868
      Otevření tělocvičny v Údolní ulici
      autor projektu


    • autor

      Nevosadová, Jord


Aktualizováno: 26. 12. 2018