Internetová encyklopedie dějin Brna

pomník: oběti první světové války

oběti první světové války


  • Šumavská 4/01


  • válka a odboj 1914–1919; místa bojišť příslušníků pěšího pluku 10 Jana Sladkého Koziny


  • katastr

    Ponava, Veveří, Žabovřesky

  • místo

    nádvoří Masarykových kasáren


  • existence

    pomník již neexistuje

  • umístění

    25. 11. 1928

  • přemístění

    po 15. 3. 1939 (do obce Proseč)


  • autor

    architekt Jan Zázvorka

  • prováděcí firma

    F. K. Racek

  • popis

    Na třístupňovém kamenném podstavci byly umístěny dva na sebe postavené kvádry z leštěné slezské žuly; písmo ryté zlacené.
    Výzdoba: na horním kvádru vpředu byl zobrazen plastický znak Republiky československé, na zadní straně byla symbolická chodská psí hlava. Na spodním kvádru po všech stranách se nacházely texty ve vztahu k historii pluku.
    Jména padlých a zemřelých příslušníků pěšího pluku 10 byla vložena již do schránky základního kamene, na pomníku po bocích byla uvedena bojiště v Rusku a také místa bojů o Těšínsko a Slovensko.


  • poznámka

    Pomník byl odhalen na nádvoří kasáren na Šumavské ulici dne 25. 11. 1928, a to v rámci oslav 11. výročí pluku.
    Informace k osudům pomníku po březnu 1939 a fotografie poskytl pro naši encyklopedii pan Mgr. Martin Habáň z Březiny.
    Zjistil archivním výzkumem, že dne 6. 8. 1939 na svém zasedání obecní zastupitelstvo obce Proseč (dnes součást Březiny) vyslechlo informaci starosty obce Jaroslava Pokladníka o jednání, „které vedl za účelem bezplatného předání pomníku příslušníků pluku 10 J. S. K. v Brně a předčítá přípis Okresního sekretariátu strany Národní souručenství v Brně, které oznamuje rozhodnutí důstojnického sboru tohoto pluku. Dle toho dostalo se pomníku zdejší obci s podmínkou, že pomník dá vlastním nákladem rozebrat, převézt a znovu ve zdejší obci postaviti. Obecní zastupitelstvo se rozhodlo jednohlasně povoliti k tomuto kroku potřebné finanční prostředky, stejně tak jako k důkladné parkové úpravě návsi. Současně se usnáší zříditi po obou stranách silnice chodníky. Vhodné místo pro postavení pomníku bude vybráno po skončení schůze, kdy obecní zastupitelstvo odejde prohlédnouti obecní náves.“
    Převoz provedli občané této obce vlastními potahy, i když pomník vážil celkově 240 tun. Odvoz byl odborně řízen firmou Kukla z Brna-Židenic. Pomník byl usazen na prosečské návsi kousek od zvonice před domem číslo popisné 20 (dnes Březina 120). V roce 1940 se o tomto převozu dozvěděla německá okupační zpráva, a protože 10. pěší pluk Jana Sladkého Koziny byl rozpuštěn, měl být jako památka zničen i tento pomník. V roce 1943 bylo definitivně rozhodnuto, že veškeré památníky na český odboj proti Němcům musí být zlikvidovány, což ovšem místní občané odmítli. Bylo rozhodnuto, že bude obložen velkými tabulemi černého skla, které vyrobila firma Šmidla ze Křtin. Na přední tabuli byl nápis s věnováním padlým vojákům z Proseče v první světové válce a  pomník zůstal zachován.
    Po druhé světové válce byl pomník obnoven v původním vzhledu. V roce 1948 byl převezen zpět do Brna a umístěn na nádvoří Svatoplukových kasáren v Brně-Židenicích. Téhož roku, 28. června, se pak v rámci výročí založení 10. pěšího pluku konala slavnost, kdy byl pomník slavnostně znovu odhalen a to za přítomnosti mnohých občanů obce Proseč včetně představitelů obce. Předseda MNV Jaroslav Pokladník a člen MNV Antonín Kvíčala obdrželi diplom a Chodské medaile (ražené na paměť 30. výročí založení 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny) za opatrování a zachránění pomníku v době okupace.
    Výzkumem v březnu 2014 v Muzeu Slavkov - Austerlitz, fond Pražský - Slavkovský, se podařilo upřesnit některé podstatné informace o vzniku pomníku. Autorem byl známý architekt Jan Zázvorka (21. 5. 1884, Praha – 27. 5. 1963, Praha). Jako poručík 89. pěšího pluku byl za první světové války zajat 5. 9. 1914 u Lublinu. Do legií se přihlásil 17. 11. 1916 v Borispolu. Do čs. legie v Rusku byl zařazen 4. 8. 1917 k 10. střeleckému pluku a u téhož pluku v hodnosti majora svou činnost v legiích ukončil 10. 8. 1920.
    Architekt „Jan Zázvorka vyšel z Kotěrovy školy, později byl představitelem strohého klasicizujícího purismu, blízkého funkcionalismu. Jeho smysl pro vznešenou monumentalitu byl příkladně projeven u význačného areálu Národního památníku na Žižkově, který je Zázvorkovým stěžejním dílem.“ Památník včetně interiérů byl realizován v letech 1929–1932, v soutěži získal v roce 1925 první cenu. Jan Zázvorka vytvořil také pomníky na bojištích u Zbrorova a Terronu. Je i autorem Vojenského muzea na úpatí vrchu Vítkov v Praze, opět včetně interiérů (realizace v letech 1927–1929) a dalších prací.


  • text

    (přední strana)
    Pěší pluk 10 // Jana Sladkého Koziny // svým nezapomenutelným // hrdinům // kteří položili ve světové // válce životy za // svobodu vlasti. //

    (zadní strana)
    Zde byli jsme věky a zde také budeme (neznáme řádkování, citováno podle dobových novin -Menš).

    (na boku vpravo)
    Chudeljanská // Vladivostok // Kordon // Durovka - N. Udinsk // Sold. Pismjanka // Čerdaly - Časovna // Kaněvka // Kijukvennaja // (popis podle tisku -Menš).

    (na boku vlevo)
    Skočov // Ipola // Lučenec // Zvolen //


  • obrazy

    img16544.jpg img16545.jpg img16547.jpg img16548.jpg img16549.jpg img16595.jpg


  • objekty

    oběti první světové války
    pomník: Svatoplukova - kasárna Židenice 84/01
    pomník byl původně odhalen v roce 1928 na tomto místě


  • ulice

    Šumavská


  • městská část

    Brno-Královo Pole


  • významné osoby

    Antonín Baďura
    jako velitel 10. pěšího pluku „Jana Sladkého Koziny“ byl iniciátorem vybudování pomníku, prováděl poklep na základní kámen Karel Racek
    sochař, realizační firma


  • události

    27. 6. 1948
    Oslavy 30. výročí založení 10. pěšího pluku „Jana Sladkého Koziny“ 13. 6. 1936
    První návštěva dr. Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky 25. 11. 1928
    Odhalení pomníku padlých 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny 27. 10. 1927
    Položení základního kamene k pomníků padlých vojáků 10. pěšího pluku


  • související odkazy

    mapa


  • prameny, literatura


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 06. 04. 2019

Pan Malík z Proseče 18 u obnoveného pomníku pro roce 1945, před domem Proseč 20 (původně pomník stál v Šumavské 4 Brno).  Fotografii poskytl pan Martin Habáň, který ji získal z rodinného archivu paní Věry Malíkové. Děkujeme.