Radost-Bio Ilusion; Radost; Radio; Bajkal; Kino Varieté; Městská tržnice


    historický název

    Radost-Bio Ilusion; Radost; Radio; Bajkal; Kino Varieté; Městská tržnice


    ulice

    Cejl 52/254


    charakteristika

    V budově městské tržnice bylo od roku 1926 provozováno kino.


    území

    Brno-Zábrdovice


    majitelé

    Kino:
    – licence: Pomocný fond čs. legionářů a válečných invalidů v Brně (žádost 1. 2. 1926, licence udělena 30. 11. 1926)
    Ferdinand Pernica (žádost 17. 6. 1941, licence udělena 26. 2. 1944)
    – správce: Josef Schwab (ředitel), Karel MIkeš, Karel Tesař, Ferdinand Pernica
    – promítač: Eduard Mazurek.


    provozovny

    - Městská tržnice 1890–1898; 1912–1926
    - Kino 11. 12. 1926–1993 (?)
    - 1979–1993 (?) Radost-Bio Ilusion
    - 1949–1979 Radost
    - 1940–1949 Radio
    - 1935–1940 Bajkal
    - 1926–1935 Kino Varieté (29. 8. 1930 ozvučení kina, film Fantom štěstí; 1934 zrušení varietního programu a hostinské koncese).


    jiné využití

    Tělocvična německého Turnvereinu 1898–1912


    nej...

    Brno: první kino v Brně s širokoúhlým promítáním - 11. 10. 1957


    zajímavosti

    Kino bylo prvním v Brně s tzv. rozšířeným promítáním (23. 11. 1956 – film Hra o život) a prvním kinem v Brně s širokoúhlým promítáním (11. 10. 1957 – film Tři muži ve člunu). V letech 1973–1978 v kině promítán (s přestávkou 1974–1975) program filmů Ponrepo.


    poznámka

    Přechodná uzavření kina:
    - 3. 2. 1934 – 2. 11. 1934 (film Záhadná Miss Baskerville)
    - únor (?)1935 – 4. 12. 1935
    - 15. 4. 1945 – 27. 7. 1945: válečné události a poškození kina (film San Demetrio)
    - 24. 5. 1948 – (15. 10. 1948): stavební úpravy
    - červen 1949 – 29. 7. 1949: menší stavební úpravy
    - 30. 3. 1951 – 30. 8. 1951: stavební úpravy
    - 20. 11. 1970 – 15. 10. 1971: stavební úpravy (film Sto pušek)
    - 9. 12. 1974 – 28. 2. 1975: stavební úpravy.

    Záměr Městské správy kin uvádět starší filmy z filmotéky Českého filmového ústavu v Praze se začal realizovat od 29. 6. 1979. V souvislosti s tím rozšířilo kino název na RADOST-BIO ILUSION (film Advokátka Věra).


    stavební vývoj

    Městská tržnice s 52 prodejními boxy, postavená na místě starého domu, zbořeného v roce 1890, byla slavnostně otevřena 1. srpna 1891. Stavební práce provedl Jan Kowařík (Kowarzik), ocelovou konstrukci dodaly Österreichisch Alpine Montangesellschaft ze Štýrského Hradce, kamenické práce provedl Rudolf Lang, truhlářské Karl Maschek, zámečnické Ferdinand Oplustil a pamětní desku zhotovil Johann Tomola.

    Zajímavé a zcela neobvyklé byly okolnosti kolem vzniku projektu. Brněnským radním se tak zalíbily dvě stejné stavby tržnic v chorvatské Rijece, že požádali tamní radnici o plány. Podle nich pak nechali o deset let později, tedy v letech 1890–1891, postavit naprosto věrnou kopii. Autorem projektu byl vedoucí městské technické kanceláře v Rijece Ing. Igor Vauchnig.
    Přízemní objekt se skládá ze tří celků, dvou kratších průčelních front, které jsou postaveny z omítaných cihel a svírají střední trakt. Ten byl navržen kontrastně - masivní vyzděný sokl nese subtilní kovovou prosklenou konstrukci. Spojení "vysoké" architektury, reprezentované tady historizující vstupní částí, která připomene vítězný oblouk, s "inženýrským" stavitelstvím nebylo tehdy neobvyklé - užívalo se ho právě při stavbách tržnic a výstavních pavilonů. Po stranách vstupu jsou umístěny reliéfní obrazce v plastických rámech, v nichž bohatý štukový dekor s motivy ovoce a zeleniny odkazuje na podobné rokokové hříčky.
    Pokusem o sjednocení takové stylové roztříštěnosti je několikanásobné užití trojčlenného systému, který se objevuje v základním rozvržení hmot, v řešení vstupní části nebo v podobě trojdílných oken o 12 polích.
    Tržnice svému účelu sloužila jen krátce, už v roce 1898 byla adaptována na tělocvičnu německého Turnvereinu, v roce 1912 přestavěna znovu na tržnici, později také na kinosál (1926) 502 míst, 140 u 16 stolů, po stranách sálu 156 a 134, galerie 12 míst a 24 míst ve 4 lóžích.

    Stavební úpravy kina:
    - 1934: první velká adaptace kina - odstranění stolů, snížení počtu míst na 429 (351 sklopných sedadel a 78 židlí), úprava promítárny a schodiště
    - 1935: úprava hlavního vchodu, vestibulu, nová čekárna, zrušení galerie, zazdění oken, zavedení ústředního topení, úprava sociálního zařízení, zvýšení počtu sklopných sedadel na 473
    - 1948: úpravy sálu, zvýšen počet míst na 604
    - 1949: přemístění pokladny do zrušené kanceláře a jiné menší úpravy
    - 1970–1971: generální oprava elektrického vedení, úprava interiéru, výměna starých sedadel, jejich počet snížen na 383
    - 1974–1975: výměna podlahy a další úpravy.



    prameny, literatura

    události

    2. 3. 1939
    Slavnostní premiéra filmu Nezapomeneme...


    související odkazy

    Lk, Fl


Aktualizováno: 30. 08. 2019