Internetová encyklopedie dějin Brna

Běhounská 9/109, Nájemný dům s kavárnou Savoy

Nájemný dům s kavárnou Savoy


  • historický název

    Nájemný dům s obchody, tzv. Thonethof

  • domovní znamení

    U černého medvěda

  • ulice

    Běhounská 9/109


  • území

    Brno-město

  • majitelé

    bratři Thonetové, Jan Nekvapil (od roku 1927)


  • stavební vývoj

    Třípatrový obchodní dům bratří Thonetů (tzv. Thonethofu) byl radikálním zásahem do okolí kostela sv. Jakuba Většího, protože mu předcházela asanace velkého starého domu s hotelem U černého medvěda na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí.
    Novostavbu Thonethofu provedl v letech 1890–1891 stavitel Martin Fleischhacker podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera ml.Hermanna Helmera. Řešení průčelí rozlehlého domu, v němž byl situován obchod s nábytkem, kanceláře a sklady firmy bratří Thonetů, bylo založeno na kontrastu neomítané cihelné plochy s bohatým a jemným štukovým dekorem. Dominantnímu nároží s trojicemi sdružených okenic navíc vévodila trojice štítů, které výrazně ovlivnily základní charakter budovy, inspirovaný severskou renesancí. Přízemí objektu bylo věnováno obchodním prostorám slavného podniku, do něhož se vstupovalo z ulice Běhounské, a kavárně Heinricha Kreikera, další patra byla obytná.
    Dnes se z původní stavby zachovalo jen torzo.
    V letech 1928–1929 byla budova na základě návrhu Jindřicha Kumpošta radikálně přestavěna a o dvě patra nadstavěna. Kumpošt tehdy také nechal fasádu přízemí a 1. poschodí puristicky očistit a zároveň redukovat výzdobu průčelí dalších dvou podlaží. Tyto úpravy byly součástí jeho adaptace přízemí a 1. patra pro populární kavárnu Savoy Jana Nekvapila.
    Nekvapil původně zamýšlel Thonethof přestavět na reprezentativní hotel. Pro průtahy s postoupením koncese od tehdejšího nájemce kavárny Maxe Benedikta se však začalo nejdříve s modernizací vyšších pater a s nadstavbou 3. a 4. poschodí. Do celé budovy bylo také zavedeno nové ústřední topení a namontovány elektrické výtahy. Teprve během provádění této adaptace, kdy návštěvnost staré kavárny klesla na minimum, se ji podařilo Janu Nekvapilovi vykoupit.
    Z architektonicky cenné a kdysi reprezentativní kavárny Savoy se zachovala jen nepříliš přitažlivá fasáda. Interiéry kavárny včetně jejího vybavení byly téměř zcela znehodnoceny počátkem 50. let při její nešetrné přestavbě na prodejnu s textilem Výběr, která tam fungovala bezmála čtyři desetiletí.
    Na začátku 90. let se tehdejší majitel objektu Fruta Brno rozhodl v prostorách Výběru zřídit znovu kavárnu. Z tohoto záměru však nakonec sešlo a kavárna ještě dlouho potom sloužila jako obchod s nejrůznějším zbožím.
    Teprve v roce 2008 byly její prostory očištěny od pozdějších necitlivých zásahů a podnik se vrátil ke svému původnímu účelu. Interiéry ani fasáda sice nebyly obnoveny tak, jak by si tato výjimečná ukázka meziválečné stavební kultury zasloužila, základní dispozice velkoryse řešeného prostoru a některé dochované autentické prvky vybavení však alespoň do jisté míry evokují atmosféru jedné z nejslavnějších a neoblíbenějších kaváren meziválečného Brna.


  • prameny, literatura


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Ferdinand Fellner ml.
    spoluautor původního projektu Martin Fleischhacker
    stavitel Hermann Gottlieb Helmer
    spoluautor původního projektu Jindřich Kumpošt
    autor návrhu přestavby budovy v letech 1928–1929


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • autor

    Lk, mát


Aktualizováno: 31. 05. 2019