Internetová encyklopedie dějin Brna

Hlinky 122/48, Palác E. Kafky

Palác E. Kafky


  • historický název

    Palác E. Kafky

  • ulice

    Hlinky 122/48


  • území

    Brno-Pisárky

  • majitelé

    - asi od roku 1886 Eduard Anton Kafka, majitel továrny na zpracování vlny na Cejlu 68
    - od roku 1890 Theresia Schwarzová
    - od roku 1927 Max Kohn


  • zajímavosti

    V roce 1850 si na Pisárecké třídě (Hlinky) postavil dva domy Leopold Haupt. Od jeho dědiců je v roce 1867 koupil Josef Kloth a od jeho vdovy asi roku 1886 E. Kafka. Ten původně bydlel se svou chotí Marií, roz. Constantinovou (1848–1910, původem z Vídně) přímo v areálu své továrny na Cejlu 68.


  • poznámka

    Od roku 2002 slouží objekt jako „Lékařský dům“ s lékárnou a ordinacemi specializovaných lékařů. Při rekonstrukci byly restaurovány štukové stropy, dřevěné obložení schodiště, strop velké čekárny a všechna svítidla, odborně zajišťovala rekonstrukci firma Ing. arch. Haralda Čadílka. Objekt je zapsán jako nemovitá kulturní památka pod číslem 7651.


  • stavební vývoj

    Pravděpodobně v roce 1886 si nechal E. Kafka pod parkově upravenou zahradou na Hlinkách postavit, či spíše přestavět obytný dům palácového typu - obdobu venkovských panských sídel.
    Kompoziční schéma symetrického hlavního traktu tvoří osový, vertikálně koncipovaný rizalit s bočními, výrazně horizontálně utvářenými křídly (4+3+4). Jejich střídmá architektonická úprava nechává vyniknout střední části. Jak trojice sdružených oken přízemí, tak palladiánský motiv opět trojčlenného okna v patře se středním polem zakončeným obloukem, tvoří součást jednoho architektonického motivu. Vše je zde propojeno římsami, balustrádou a navíc spojeno atikou, za níž se zvedá zvýšená část střechy. Ústřední motiv palladiánského okna je doplněn florální dekorací a dvěma zrcadlovými portrétními medailony.
    Autor architektonického řešení ani stavitel nejsou doloženi, přesto je možné návrh hypoteticky přiřknout okruhu architekta Prastdorfera, konkrétně staviteli E. Exnerovi, který se ním spolupracoval na obou jeho stavbách z roku 1885 - na Spolkovém domě Červeného kříže a na paláci Eduarda Tomoly. Koncepce celkového rozvrhu průčelí, stejně jako motiv sdruženého trojdílného okna, jsou totiž blízké řešení domu Červeného kříže, s Tomolovým domem stavbu zase spojuje sdružení okenních edikul obou podlaží do samostatného celku a také řešení pravého řešení pravého nižšího objektu s terasou a kuželkovou balustrádou, vyrovnávající výškový rozdíl oproti zahradě. Pro Prastdorferovu „školu“ však svědčí i proporce a vůbec duch zjemnělé, nadčasové jižanské kultury.


  • prameny, literatura


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Eduard Anton Kafka
    majitel domu v letech 1886–1890 Max Kohn
    majitel domu od roku 1927 do okupace


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • autor

    Lk


Aktualizováno: 06. 01. 2019