Internetová encyklopedie dějin Brna

Cejl 50a/866, Palác G. A. von Schoellera

Palác G. A. von Schoellera


  • historický název

    Palác G. A. von Schoellera

  • ulice

    Cejl 50a/866


  • území

    Brno-Zábrdovice

  • majitelé

    Gustav Adolf von Schoeller (1830–1912), majitel textilní továrny, prezident moravského průmyslového spolku, obecní zastupitel.


  • zajímavosti

    Leopold Scholler (1793–1884), otec G. A. von Schollera, původem z Dürenu v Porýní, získal v roce 1818 na audienci u císaře Františka I. koncesi k bezcelnímu dovozu strojů a zboží do Rakouska a k založení textilní továrny v Brně. V roce 1819 se spolu se svým bratrem Phillippem Wilhelmem přestěhoval do Brna, kde koupili továrnu Hopf a Bräunlich a založili jeden z prvních podniků zaměřených na výrobu látky na kalhoty a saka.
    Ph. W. Schoeller časem získal řadu mezinárodních ocenění a byl veřejně činný jako organizátor účasti brněnských textilek na světových výstavách. Zejména proto byl v roce 1863 povýšen do šlechtického stavu. Zapojil se rovněž do aktivit brněnské evangelické obce.


  • stavební vývoj

    G. A. von Schoeller pověřil v roce 1868 Josefa Arnolda, aby pro něho na místě kaple sv. Anny, která byla za josefinských reforem přeměněna na školu a v roce 1862 zbořena, navrhl a vystavěl palác. Staveniště sice souviselo s areálem Schoellerovy továrny, ale k jihu se otevíralo do rozlehlého parku, vymezeného zákrutem tzv. Mlýnského potoka a upraveného v přírodně krajinářském duchu.
    Nárožní objekt má dvoupatrové hlavní průčelí (1 + 5 + 1), střední část je sevřena dvěma rizality a ozvláštněna situováním piana nobile až do horní průčelní zóny. Architektovi to umožnilo vytvořit spojením vstupního portálu s mohutným balkonem na konzolách působivý monumentální akcent. Detaily výzdoby - půlkruhově zakončená přízemní okna s cvikly - nesou charakteristické rysy Arnoldova rukopisu. Vrcholně neorenesanční pojetí završuje masivní korunní římsa, za níž se zcela ukrývá značně plochá střecha. Výmalba vídeňského malíře Gläsera, stejně jako bohatá štuková výzdoba vytvořily z interiérů reprezentační prostory, s oblibou tehdy využívané i pro plesy.


  • prameny, literatura


  • významné osoby

    Josef Arnold
    (autor projektu paláce)


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • autor

    Lk


Aktualizováno: 26. 07. 2011