Nájemný dům Carla Adolfa Ripky von Rechthofen


    historický název

    Nájemný dům Carla Adolfa Ripky von Rechthofen


    ulice

    Benešova 8/602


    charakteristika

    Představuje součást první fáze zástavby brněnské okružní třídy. Dvoupatrová palácová stavba byla vyřešena symetricky (2+4+2+4+2) a nese charakteristické rysy díla svého autora (Arnolda) - zvýraznění vstupního portálu mohutným balkonem na konzolách, figurální výzdobu cviklů v záklencích přízemních oken v těžké soklové zóně a celkově klasicizující charakter architektonického tvarosloví.
    Neorenesance italizujícího typu na průčelí se však díky řešení střechy zvýrazněné strmými postranními mansardovými stavbami posouvá spíše k francouzské interpretaci renesanční tradice. Dispoziční řešení je dvojtraktové - čtyřramenné schodiště obsluhuje po dvou bytech v patře.


    území

    Brno-město


    majitelé

    Carl Adolf Ripka von Rechthofen (1812–1884), císařský rada, majitel odborného dřevařského podniku na výrobu intarzovaného nábytku


    zajímavosti

    Od roku 1911 zde sídlilo policejní ředitelství, pro jehož potřeby měl být v meziválečných letech přestavěn celý blok.
    V roce 1927 však byla dokončena novostavba od Jaroslava Grunta a Josefa Šálka v severní části (dnes Orlí čp. 30) a policejní ředitelství přemístěno tam.


    stavební vývoj

    Dům C. A. Ripky tvořil součást první fáze zástavby brněnské okružní třídy a z celé fronty někdejšího Nádražního okruhu (Bahnring) se dochoval v nejautentičtějším stavu.
    Dvoupatrová palácová stavba byla vyřešena symetricky (2+4+2+4+2) a nese charakteristické rysy svého autora - zdůraznění vstupního portálu mohutným balkonem na konzolách a figurální výzdobu cviklů v záklencích oken v zóně soklu. Řešení střechy - postranní mansardové nadstavby - napovídá, že spíše než v Itálii hledal autor inspiraci ve francouzské interpretaci renesanční tradice. Dispoziční řešení je dvojtraktové - čtyřramenné schodiště směřuje vždy ke dvěma bytům v patře.
    Josef Arnold byl také projektantem Ripkova domu č. 6, který byl zbořen po 2. světové válce, a dalších dvou budov téhož stavebníka a majitele (č. 4 a č. 2). Ty spolu s činžáky stavitele Moritze Käuflera (č. 10, 12, 14, 16) vytvářely působivý urbanistický celek této části Nádražního okruhu, určené k bydlení.


    prameny, literatura

    městská část

    významné osoby

    Josef Arnold
    autor projektu Jaroslav Grunt
    jeden z autorů novostavby v severní části Adolf Ripka
    majitel domu, v letech 1867–1868 si nechal postavit dům podle projektu Josefa Arnolda (pozdější policejní ředitelství) Josef Adolf Šálek
    jeden z autorů novostavby v severní části


    související odkazy

    Lk


Aktualizováno: 28. 10. 2019