Internetová encyklopedie dějin Brna

Přízova 3/452, Palác Th. a E. Bochnera von Stražisko

Palác Th. a E. Bochnera von Stražisko


  • historický název

    Palác Th. a E. Bochnera von Stražisko

  • ulice

    Přízova 3/452


  • území

    Brno-Trnitá

  • majitelé

    - bratři Theodor (1829–1884)Edmund (1832–1903) Bochnerovi, majitelé továrny na sukna
    - vdova po Th. Bochnerovi Carolina (1830–1918) se svými šesti syny


  • zajímavosti

    Edmund Bochner byl roku 1885 nobilitován a podle svého statku u Konice připojil ke svému jménu přídomek von Stražisko. Se svou ženou Julií, dcerou Libora Kleina, žili od 80. let 19. století střídavě v někdejším Berglově paláci v Brně a v zámečku na Stražisku.


  • poznámka

    Po smrti Edmunda Bochnera získal továrnu s palácem židovský podnikatel Josef Stiassni a po něm jeho synové Ernst a Alfred se společníkem Paulem Neumarkem. Začátkem 2. světové války byl podnik rodině Stiassni zabaven, továrnu zakoupil Němec Julius Kunert.
    Po válce byly budovy komplexu znárodněny a později sloučeny do národního podniku Vlněna. Definitivní konec výroby zde nastal kolem roku 1997.
    Dnešním většinovým vlastníkem je developerská společnost CTP, která plánuje zbourání stávajících objektů a stavbu nových administrativních a bytových domů. Bourání domů bylo zahájeno v roce 2016 budovami továrny u ulice Dornych, poté se přesunulo do ulice Přízova. Novorenesanční Bochnerův palác by měl zůstat zachován.

    V některých pramenech (http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarny-stiassny-a-neumark-vlnena?filter=code) lze narazit na informaci, že manželé Stiassni pověřili architekta Ernsta Wiesnera realizováním blíže neurčených a dnes již nezjistitelných stavebních úprav svého (někdejšího Bochnerova) paláce.
    Jedno z možných vysvětlení nabízí nepublikovaný rukopis románu německy píšícího autora Guido Glücka Blázni života (Narren des Lebens) z roku 1926, který se odehrává na pozadí brněnských reálií. Alfred Stiassni zde vystupuje pod jménem Leo Altgut a Ernsta Wiesnera představuje židovský architekt Fred Schwarzer. Podle Glücka souvisely stavební úpravy interiéru paláce s vybudováním literárního salonu, v němž se scházel tehdejší výkvět brněnské umělecké a intelektuální společnosti.
    (Výše uvedené informace shromáždil, připravil pan Jiří Skoupý, děkujeme.)


  • stavební vývoj

    Palác bratří Th. a E. Bochnerových pro ně v letech 1864–1867 postavil Josef Arnold na Přízově ulici, v rozlehlém areálu, vymezeném ulicemi Mlýnskou, Přízovou a Ponávkou, v jedné z nejprůmyslovějších čtvrtí Brna. (V sousedství se nacházely např. továrny Bracegirdleova, Doretova, Redlichova, Popperova, Wawrova).
    Nejzajímavější na Bochnerově domě je rozložitá palácová kulisa hlavní fasády (2+7+2), klasicky členěná do tří průčelních zón, jimž dominuje mohutná korunní římsa nesená volutovými konzolami. Doplňují ji i další motivy charakteristické pro Arnoldovu tvorbu - např. dětské figurky v okenních cviklech.
    Jedna z prvních brněnských neorenesačních staveb, reflektujících vrcholné římské období, úzce souvisí jak stylově, tak osobou architekta s první fází zástavby zdejší okružní třídy. Typologicky pak svědčí o tom, že podobně jako na Cejlu, také tady na Dornychu bývala až do 60. let 19. století reprezentativní obydlí spojena přímo s továrnami. Palácové průčelí bylo později konfrontováno s věcnou, ale působivou architekturou sousedních továrních hal Bochnerova podniku.


  • obrazy

    img16189.jpg img16190.jpg img16191.jpg img16192.jpg img16193.jpg img16194.jpg img16195.jpg img16196.jpg img16197.jpg img16198.jpg img16199.jpg img16200.jpg img16201.jpg img16202.jpg img16203.jpg img16204.jpg img16205.jpg img16206.jpg


  • prameny, literatura


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Josef Arnold
    architekt Edmund Franz Martin Bochner
    majitel domu Theodor Franz Bochner
    majitel domu Alfred Stiassni
    majitel Ernst Stiassni
    majitel
    další významné osoby (1)...


  • události

    11. 10. 2018
    Otevření nových kanceláří společnosti Avast v Brně 16. 5. 2016
    Zahájeno bourání budov bývalé textilní továrny Vlněna


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • autor

    Lk


Aktualizováno: 15. 12. 2018

Textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna) v Přízově ulici č. 3. Fotografii pořízenou 23. 6. 2013 naší encyklopedii poskytl pan Jiří Skoupý, děkujeme.