Internetová encyklopedie dějin Brna

Cejl 71/469, Moravsko-slezská trestnice

Moravsko-slezská trestnice


  • historický název

    Moravsko-slezská trestnice

  • ulice

    Cejl 71/469

  • charakteristika

    Budova na Cejlu č. 71 byla postavena v letech 1772–1778 původně jako káznice a donucovací pracovna pro vězně, zejména špilberské, s nižším a kratším výměrem trestu.
    Hned v roce 1778 (krátce po svém dokončení) se však stala sirotčincem, jímž byla až do roku 1784.
    Poté byla vrácena svému zamýšlenému původnímu účelu trestnice, který plnila až do roku 1957 a pro tento účel také byla několikrát stavebně upravována.
    V roce 1957 byla budova předána Krajskou soudní správou Státnímu oblastnímu archivu v Brně (dnes Moravskému zemskému archivu) jako pobočné skladiště archiválií.
    Po dokončení výstavby nové budovy MZA v Brně-Bohunicích v roce 2007, byly archiválie postupně přestěhovány tam a ony místnosti (až na jednu) byly uvolněny pro potřeby města Brna.
    V současné době (rok 2015) se uvažuje o jejím vhodném využití.


  • území

    Brno-Zábrdovice


  • zajímavosti

    V budově této káznice a donucovací pracovny (Zuchthaus und Arbeitshaus) se konala i různá soudní přelíčení, protože tu zasedal také rakousko-uherský Zemský soud, od roku 1919 pak Krajský a okresní soud ČSR trestní a civilní, vůbec první německý zemský soud v Protektorátu Čechy a Morava (Landesgericht - 12. 5. 1939) a v letech 1945–1946 i mimořádný lidový soud, který soudil bývalé nacistické funkcionáře a kolaboranty (mezi nimi byl např. vládní komisař Oskar Judex, významný brněnský nacista Karl Schwabe a vysoký představitel brněnského gestapa Otto Koslowski, aj.).
    Proběhlo tu i několik soudních přelíčení politických procesů na konci 40. a na počátku 50. let 20. století v režii KSČ (viz pamětní deska na budově).
    Nádvoří budovy sloužilo po celou dobu také jako občasné popraviště a to až do počátku 50. let 20. století.


  • poznámka

    Zvon sv. Josefa Kalafánského, zakladatele piaristů, odlil (dle svědectví zvonařské rodiny Manouškových) pro věznici pravděpodobně zvonař Adalbert Heller v roce 1858 (viz Augustin Jungwirth, Die Glockengieser von Böhmen und Mähren, 1940).


  • stavební vývoj

    Základní kámen pro tuto budovu původně káznice a donucovací pracovny byl položen 20. července 1772 za přítomnosti zemského hejtmana Arnošta Kryštofa hraběte z Kounic.
    Objekt byl poněkud odsunut od uliční čáry, při níž zůstaly jen dva malé domy č. 29 a 30 tehdejšího číslování a navíc jí muselo ustoupit několik menších dvorních objektů.
    Budova byla dokončena v roce 1778, kapli Nanebevzetí Panny Marie vysvětil krátce poté v roce 1779 první brněnský biskup František Matyáš hrabě Chorinsky. To však už budova plnila zcela jiný účel než ten, pro nějž byla původně určena.
    Už v roce 1778 byl do ní (zatím prázdné) přemístěn sirotčinec z areálu bývalé studentské koleje jezuitů v Brně (zrušené v roce 1773). Tomuto účelu soužila pak až do roku 1784, kdy se začaly z příkazu císaře Josefa II. osiřelé děti rozmísťovat do rodin na venkově kolem Brna a budova se vrátila v roce 1784 k původně zamýšlenému účelu věznice.
    Tehdy už tento starší čtvercový rozlehlý objekt s volným dvorem, ležící kus od uliční čáry, byl proto poprvé klasicistně přestavěn hned v roce 1784.
    Autorem projektu a provádějícím stavitelem byl Valentin Stiebock. Onen její volný dvůr byl poté v roce 1825 přepůlen vnitřním křídlem a v roce 1833 sloužila dokonce jedna část budovy jako opatrovna pro děti dělnických matek, jež pracovaly v okolních továrnách.

    Radikální přestavba původní klasicistní budovy, zahrnující přístavbu křídla, které vyrovnalo linii hlavního průčelí se stavební čárou ulice Cejl, proběhla však až v letech 1843–1846.
    Podle návrhu architekta Zemského stavebního ředitelství Josepha Seiferta ji provedl stavitel Josef Jakob. Z té doby se dochoval vestibul s dórskými sloupy
    Objekt "zemské robotárny" byl částečně přestavěn i v roce 1868 podle návrhu Moritze Kellnera von Brünnheim.
    Přes necitlivé úpravy z 2. poloviny 20. století, které značně zničily subtilnost původních detailů, je Seifertova základní koncepce i dnes čitelná. Mohutný kubus dlouhé uliční fronty (3+15+3), akcentovaný mělkými postranními rizality, završuje masívní profilovaná korunní římsa. Za osovým portálem, ústředním akcentem protáhlého průčelí je trojčlenný vjezd, který vymezují kanelované dórské sloupy - jeden z charakteristických prvků dobové brněnské architektury.


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • městská část

    Brno-sever


  • významné osoby

    Karel Brunecký
    správce trestnice Otakar Chalupa
    místo popravy Matěj (Matyáš) František Chorinský
    biskup, který vysvětil tamní kapli Nanebevzetí Panny Marie Oskar Judex
    odsouzen Mimořádným lidovým soudem v roce 1945 Otto Koslowski
    místo popravy
    další významné osoby (4)...


  • objekty

    oběti komunistické diktatury
    pamětní deska: Cejl 71/01 káznice na Cejlu
    jiná realizace: Cejl 71/02


  • události

    21. 2. 2017
    Vzpomínka na oběti totalit v Brně
    místo konání nejvýznamnější části akce
    29. 10. 2007
    Slavnostní otevření novostavby Moravského zemského archivu v Brně
    do nově otevřeného Moravského zemského archivu byly převezeny všechny archiválie
    16. 8. 1899
    Poprava loupežného vraha Antonína Zaorálka 22. 1. 1796
    Převoz uherských jakobínů z vězení na Špilberku do provinční věznice na Cejlu
    věznice, kam byli uherští jakobíni ze Špilberku převezeni
    20. 7. 1772
    Položení základního kamene k budově trestnice


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • autor

    Lk, Fl


Aktualizováno: 29. 05. 2019