Internetová encyklopedie dějin Brna

Bašty 2/413, Palác Padowetz

Palác Padowetz


  • historický název

    Hotel "U císaře rakouského" L. Padowetze

  • ulice

    Bašty 2/413


  • území

    Brno-město

  • majitelé


  • zajímavosti

    Hotel dal postavit v roce 1839 statkář Lorenz Padowetz jako ubytovací zařízení pro hosty, kteří přijeli do Brna z Vídně parní železnicí otevřenou v roce 1838.


  • poznámka

    Až do roku 1939 byla spolumajitelkou hotelové budovy v Brně, Masarykova č. 34 a Bašty č. 2 Albina Padowetz z 56 % a zbývajících 44 % patřilo rodině von Leddihn z Vídně. Po smrti Albiny Padowetz v roce 1939 koupila její spoluvlastnický podíl Spořitelna města Brna, která později od rodiny von Leddihn odkoupila dalších 10 % z jejich podílu.

    V roce 1940 získal koncesi k provozu podniků Padowetz Němec Rudolf Mesner, zpočátku jen jako Treuhänder. Provoz probíhal takto:
    - Hotelovou živnost provozovala Spořitelna města Brna na účet svůj a spoluvlastníků, avšak na koncesi Rudolfa Mesnera, který za to pobíral požitky jako ředitel hotelu.
    - Kavárnu měl v nájmu Alois Musil, od 1. 10. 1940 se provozu vzdal. Od 1. října byla kavárna provozována na jméno Rudolfa Mesnera, ale na účet Aloise Šinkory, nájemce restaurace v hotelu Padowetz. Mesner za to dostával úplatu 2 000 korun měsíčně. Kavárenský inventář patřil Aloisi Šinkorovi, který jej odkoupil od Mesnera a ten předtím od Aloise Musila.
    - Restaurační koncesi propachtoval Mesner Aloisi Šinkorovi, kterému již z dřívější doby patřilo restaurační zařízení v hotelu Padowetz.

    Po osvobození Brna zabralo hotel a kavárnu repatriační středisko ministerstva sociální péče a omezilo provoz restaurace Šinkorovy jen pro účely repatriace. Provoz kavárny ve prospěch národní správy fy Rudolf Mesner uvolnilo repatriační středisko dne 1. 12. 1945.
    Dnem 1. 4. 1946 uvolnilo repatriační středisko hotel Padovec (po válce užíván název v počeštěné podobě -Menš) a jeho provoz převzala Spořitelna města Brna s koncesním krytím národní správy fy Rudolf Mesner. Avšak již 21. 10. 1946 zabrala dislokační komise ZNV hotel pro účely ONV Brno-venkov. Hotelové zařízení bylo exekučně vystěhováno do skladiště v téže budově a na jaře 1948 Spořitelna města Brna toto zařízení rozprodala.Tím hotel Padovec zanikl a rovněž hotelovou koncesi národní správy fy Mesner lze považovat za zaniklou.
    Do majetku a podniku Němce Rudolfa Mesnera byla po válce dosazena národní správa, kterou obdržel Bedřich Válek, restauratér z Brna, Merhautova č. 71. Tato národní správa se omezovala prakticky jen na koncesi, protože podnikový majetek Rudolf Mesner neměl. Do provozu nájmu restaurace Aloise Šinkory byla v lednu 1946 dosazena národní správa, kterou obdržel Antonín Parolek, dosavadní vrchní číšník v Šinkorově restauraci.
    Již v roce 1945 utvořili zaměstnanci všech podniků hotelu Padovec zaměstnanecké družstvo, které bylo dne 26. 9. 1945 pod čj. 1893/45 zapsáno do družstevního rejstříku u krajského soudu civilního v Brně pod firmou „První zaměstnanecké družstvo hotelových restauračních a kavárenských podniků v Brně zapsané společenstvo s ručením obmezeným“.
    (Za informace zde uvedené děkujeme panu dr. Hubertovi Valáškovi.)


  • stavební vývoj

    Hotel "U císaře rakouského" Laurenze Padowetze (1795–1869) byl postaven v roce 1839 snad podle projektu Josefa Seiferta jako první budova na nově vzniklé ulici Bašty.
    Vybudování parku na Františkově, zboření vnější a později i vnitřní Židovské brány a stavba nové brány Ferdinandovy v roce 1835 a konečně zřízení blízkého prvního nádraží v letech 1837–1839 totiž nebývale zhodnotilo význam této části Brna a zahájilo prudký stavební rozvoj v této oblasti. (Kromě Padowetzova hotelu zde byly téměř současně s ním postaveny další čtyři luxusní domy významných stavebníků - vlastní dům stavitele Josefa Jakoba, Bašty č. 4; dům Hedviky Rohrerové, č. 6 a dům továrníka Karla Offermanna, č. 8, všechny z let 1839–1840.)
    Nejvýstavnější z těchto novostaveb je nárožní hotel, jehož sedmnáctiosému hlavnímu průčelí dominuje nárožní balkon a především hlavní vstupní portál. Objekt představuje kombinaci pozdně klasicistního palácového řešení s romantizujícími prvky, jejichž bohatý štukový dekor kontrastuje se strohým "kasárenským" stylem sousedních činžáků. Tento kontrast je vystupňován ještě i osovou partií trojčlenného hlavního vstupu - vjezdu, traktovaného kamennými iónskými sloupy a korunovaného figurální sochařskou výzdobou. Součástí hotelu byla také zahradní restaurace, v níž stával oktogonální pavilon.
    Zatímco u ostatních objektů v ulici Bašty je nepochybné autorství předního brněnského stavitele J. Jakoba (1789–?), na projektu hotelu se s velkou pravděpodobností zásadně podílel Josef Seifert, který je také autorem urbanistického řešení území v okolí ulice Bašty (1838), tj. komunikační rampy, spojující tuto část města s Františkovem.
    Patrně před polovinou 60. let 19. století, když byla zbořena Ferdinandova brána, nadstavil někdejší salmovský stavitel z Blanska Heinrich Jirků (Girku) hotel o čtvrté patro, přičemž využil původní výzdobu. Pro téhož stavebníka vystavěl v roce 1867 ještě i nedaleký, dnes zbořený velký nájemný dům (Nádražní 2, 4).


  • obrazy

    img13077.jpg


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Nechana Dworkina
    v hotelu bydlela Amalie Padowetz
    majitelka hotelu po smrti manžela Laurenz Andreas Patritius Padowetz
    majitel hotelu San Sio Nin
    v roce 1944 v tomto domě bydlela Joseph Seifert
    pravděpodobný autor projektu
    další významné osoby (1)...


  • události

    15. 5. 1945
    Výzva k pomoci vracejícím se vězňům
    v hotelu byl výbor umístěn
    3. 6. 1881
    Založení německého veslařského klubu Brünner Ruderclub Bruna
    zde došlo k rozhodnutí založit tento klub


  • související odkazy

    mapa
    ukaž na mapě


  • archeologické výzkumy

    2008 Bašty 2 a 4 (rekonstrukce objektů Padowetz)
    2004 Bašty (nová přípojka kanalizace pro č.p. 2)


  • autor

    Lk, Menš


Aktualizováno: 01. 03. 2019

Dobová reklama na hotel Padowetz.  Zdroj: Führer durch Brünn und seine Umgebung, Brünn 1885, nestr.