Internetová encyklopedie dějin Brna

Hlinky 148/62, Reissigova vila

Reissigova vila


  • ulice

    Hlinky 148/62


  • území

    Brno-Pisárky

  • majitelé

    - původní majitel Dr. Karl Reissig jun.
    - po druhé světové válce přešla ze soukromých rukou do vlastnictví státu jako sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského
    - Česká republika

  • firmy a instituce

    Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
    Hroznová 63/2, 603 00 Brno-Pisárky


  • zajímavosti

    Reissigova vila je dílem architekta Leopolda Bauera.
    V necelých třiceti letech tento architekt patřil k nejdynamičtějším osobnostem vídeňské umělecké scény. Prestižní časopisy zveřejňovaly jeho bystré úvahy i radikálně modernistické návrhy, jimiž obesílal projekční soutěže. Své představy však mohl zhmotnit pouze na poli uměleckého řemesla, zatímco jeho projekty zůstávaly stále jen na papíře. Konečně se v roce 1901 objevil osvícený zákazník, který umožnil uskutečnění Bauerova prvního architektonického díla. Byl to prominentní brněnský advokát Dr. Karl Reissig (nar. 1863), který si u architekta objednal projekt vily v nové zahradní čtvrti.
    (Citováno z publikace Slavné brněnské vily.)


  • vznik

    1901–1902


  • stavební vývoj

    Stavba svým obyvatelům nabízela veškeré pohodlí a zároveň přednosti jednoduchého života v souzvuku s přírodou. Vynikala úrovní technického a hygienického zařízení, neboť kromě ústředního topení a plynového i elektrického osvětlení měla například koupelnu u každé ložnice.
    Podle Bauerových návrhů bylo provedeno také veškeré vybavení, jeho kvalita se dočkala uznání v mnoha rakouských i zahraničních publikacích. Současníci vilu označovali jako první moderní obytný dům v monarchii.
    Po výtvarné stránce Reissigovo sídlo naplňovalo tehdy mimořádně podnětnou koncepci "anglického domu". Volná poloha v zahradní čtvrti dovolila jeho výhodné situování dle světových stran, aby obytné místnosti měly dost světla a vzduchu. Prostorový rozvrh nebyl vázán formálními pravidly, nýbrž odvozen z životního stylu majitele. Střed rodinného života tvořila patrová hala s krbem a schodištěm na ochoz. Z ní byly v přízemí přístupné společenské prostory a v patře ložnice. Salon, knihovnu a jídelnu spojovaly s halou široké dveře, které umožňovaly rafinované průhledy. Výrazným rysem prostorového pojetí bylo typické anglické vytváření intimních zákoutí s různou výškou podlah a stropů. Aby vytvořil žádoucí "záhyby". Bauer zaklínil prostory vzájemně do sebe, takže vznikl větrníkový útvar připomínající křížové dispozice Franka Lloyda Wrighta. Dveře, ale také okna byly prolomeny nepravidelně, podle potřeby, takže z jejich různých tvarů a velikostí jsou zvenčí čitelné funkce jednotlivých místností. Nedílnou součástí domu byla zahrada, zahrnující kromě zeleně také tenisové kurty, kuželník a bazén.
    Reissigova vila však nebyla běžným "anglickým" domem, jakých kolem roku 1902 ve střední Evropě vyrostla celá řada. Už na první pohled zde chybí konvenční atribut malebné "cottage" - vysoké hrázděné štíty, jaké Bauer přisoudil vile ještě v prvním známém návrhu. Místo obvyklého hrázdění nesou fasády v podkroví abstraktní geometrický ornament - temné modré skleněné kachlíky vsazené do sítě úhlopříčných linií z jemného štuku. Zbývající povrch průčelí byl z lomového zdiva. Stavba tak působí mnohem hřmotněji než podobné domy, jaké ve Vídni navrhoval Josef Hoffmann a v Čechách například Jan Kotěra.
    Robustní těžká hmota byla pro Bauera nezbytnou kvalitou, pokud architektonické dílo mělo vytvořit jednotu se svým přírodním prostředím. V jeho tvarové rozmanitosti a neustálých proměnách podle architektova názoru "toužíme po něčem klidném, neměnném, trvalém". Oproti tehdy vládnoucímu mínění pro něj představu malebnosti nenaplňovala bohatě členěná nebo dokonce barevná vila, nýbrž se svým okolím kontrastující pevná, masivní stavba, jen tu a tam bohatě zdobená. Z podobného důvodu ani architektonická kompozice vily není náhodná, nýbrž podřízená záměru uvést různorodé elementy do neformální rovnováhy. Půdorys většiny místností je odvozen ze čtverce a proporce fasád se blíží poměru zlatého řezu. Základ půdorysné osnovy tvoří obdélník, jehož délka je přesným dvojnásobkem šířky. Primárním elementem objemové výstavby je hranol, který se zvedá z tohoto půdorysu. Vila se tedy chová v přírodním prostředí antiteticky, vyděluje se z něho svým pevným tvarem, jasně určenými fasádami a dokonce skrytým geometrickým řádem.
    Bauerovo první architektonické dílo je skutečnou inkunábulí moderní architektury ve střední Evropě. Ačkoliv po druhé světové válce přešlo ze soukromých rukou do vlastnictví státu a jako sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, zachovalo se bez vážné újmy až dodnes.
    (citováno z publikace Slavné brněnské vily)


  • prameny, literatura


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    Leopold Bauer
    autor stavby Karl Reissig ml.
    majitel vily, který nechal vypracovat její projekt


  • události

    18. 6. 2010
    Turistický minibus v Brně
    jedna z významných staveb zahrnutá do prohlídkového okruhu turistického minibusu


  • související odkazy

    mapa


  • autor

    Studentský záznam


Aktualizováno: 04. 07. 2019