Brno-Královo Pole
popis
1279 - na návsi (Mojmírovo náměstí) vysvěcen kostel sv. Víta (r. 1598 obnoven a zaklenut, kostel zrušen r. 1783, zbořen o dva roky později)
1. pol. 14. století - vedle jména vsi a tvrze Královo Pole se objevuje i pojmenování Nová Ves (nové zemědělské usedlosti brněnských měšťanů pravděpodobně vedly ke značnému vzrůstu osídlení a v sousedství dosavadní vsi vznikla skutečně "nová ves")
kol. pol. 14. století - rozsáhlé majetky místních měšťanů kupuje Markrabě Jan Jindřich (část z nich věnoval klášteru augustiniánů poustevníků v Brně
1365 - v tu dobu celkem 11 místních dvorů patří různým brněnským měšťanům
1375 - založen kartuziánský klášter Nejsvětější Trojice (zakladatelem je markrabě Jan Jindřich, jeho synové a jeho choť Alžběta Öettingenská)
2. pol. 14. století - do držení kláštera kartuziánů se dostává největší část Králova Pole
1428 - poškození kartuziánského kláštera v době husitských válek při pokusu sirotků o dobytí Brna
1469 - obnovení poškozeného areálu kláštera
15. století - někteří měšťané opět nabývají půdu
1544 - kartuziáni prodávají městu rybníček Gasperk s prameny poblíž kláštera ke zřízení městského vodovodu, jehož vedení povolili přes své pozemky
1619 a 1620 - klášter vypleněn stavovským vojskem, vypáleny byly i jeho dědiny (k téže pohromě došlo v letech 1643 a 1645, kdy Švédové obléhali Brno)
1742 - opětovné zpustošení kláštera
2. pol. 17. století - klášter obnoven a rozšířen (v znovu postavené celé jižní hospodářské části byla sladovna s pivovarem, pekárna, kuchyně, sklady a sýpka)
pol. 18. století - doložena obecní pečeť (měla opis PECZET OBCE NOWA WES)
1760-1770 - rozsáhlá přestavba a barokizace kostela Nejsvětější Trojice včetně průčelí a přístavby kaple Panny Marie
před r. 1778 - vznik česko-německé školy (nová budova postavena r. 1879)
1782 – zrušení kláštera
1784 - z kláštera zřízena kasárna (r. 1877 rozšířená o kadetní školu)
1785 - zřízení lokalie - farní funkci získává někdejší klášterní kostel, který dříve sloužil výhradně klášteru
1844 - Královo Pole se stává městečkem
1853 - ustavení samostatné fary, v tu dobu otevřen cukrovar (zaniklý r. 1884)
2. pol. 19. století - v Králově Poli existuje také židovská modlitebna
od r. 1868 – doloženo fungování poštovního úřadu
1869 - Královo Pole spojeno s Brnem koněspřežní tramvají s konečnou stanicí u Semilassa (od r. 1884 sem jezdí parní a od r. 1900 elektrická tramvaj)
1873 - v bývalém klášterním pivovaru zřízena sladovna
1880 - vznik továrny na koberce
1883 - zřízena soukromá německá škola (r. 1891 se stala státní)
1884 - česko-německá škola změněna na českou
1885 - vzniká i lokální železniční spojení Brno - Tišnov (zástavba si vynutila zmenšení Kartouzského rybníka a vysušení Nového rybníka, ležícího nad ním)
1887 - postavena silnice směřující do Medlánek (r. 1900 také silnice do Husovic a r. 1903 také do Žabovřesk)
1889 - otevřena Občanská záložna
1890 - založena Královopolská strojírna (v objektu starého cukrovaru), v 80. letech 20. století se stává největším československým výrobcem strojírenského zařízení pro chemický a potravinářský průmysl), v tu dobu vznikají i další méně významné továrny
konec 19. století - v Králově Poli se konají 4 velké trhy
konec 19. a poč. 20. století - Královo pole se stává střediskem českého školství
1901 - obec získává plynové pouliční osvětlení
1905 - Královo Pole povýšeno na město
1906 - otevřena Městská spořitelna a Moravská lidová záložna
1908 - Královo Pole získává od Františka Josefa I. svůj znak
1909 - vytyčena hlavní kompoziční osa nového města (v prostoru Husitské ulice a Slovanského náměstí)
1913 - při nové císařské sinici založena továrna na kosmetické přípravky Alpa
1919 - Královo Pole připojeno k Brnu
1925 - postaven Husův sbor Církve československé husitské (ulice Sv. Čecha a Charvatská) dle projektu Josefa Nováka jako první brněnská sakrální konstruktivistická stavba civilního výrazu
1927-1928 - jižní strana budovaného Slovanského náměstí dotvořena budovou gymnázia
50. léta 20. století - výstavba nového královopolského nádraží (východně od Božetěchovy ulice)
1958 - tehdejší Dětský ústav pro tělesně vadné přechází do správy ústavu sociálního zabezpečení
1961 - v sousedství Dětského ústavu pro tělesně vadné vybudován domov důchodců
1965 - Slovanské náměstí protíná trolejbusová trať, která je rozděluje na dvě části (na přelomu 20. a 21. století trať upravena a náměstí tak získává původní kompozici)
1968-1975 - zahájena přestavba a dostavba okrajových částí Králova Pole budováním panelového sídliště v severní části
1972 - v prostoru zrušeného Červeného mlýna postavena teplárna pro sídliště Lesná
70. a 80. léta 20. století - postupná výstavba obchvatných komunikací kolem celého Králova Pole
konec 80. let 20. století - kolem nového nádraží protažena Sportovní ulice jako pokračování trasy od Svitav (v 90. letech ulice prodloužena až k malému městskému okruhu u Lužánek)
Počet obyvatel v roce 1771 – 458
Počet obyvatel v roce 1991 - 29 386
PONAVA
od r. 1752 - budování císařské silnice (která tudy společně se starou cestou do Králova Pole procházela)
do poč. 20. století - v okolí Štefánikovy třídy, vedoucí do Králova Pole, vzniká řada pravoúhlých bloků novorenesančních činžovních domů (současně se rozšiřují areály sloužící armádě a poměrně rozsáhlé plochy průmyslu)
2. pol. 19. století - rozvoj zástavby podél císařské silnice (Štefánikova ul.)
1966-1969 - hranici vzniklého katastrálního území a městské čtvrti vytváří ulice Tábor a Domažlická, dále trasa bývalé vlečky do vojenského oděvního skladiště, jižní okraj Královopolské strojírny, ulice Lesnická, Drobného, Pionýrská, Kotlářská Tučkova, část Hrnčířské a Kounicova
1979 - dochází k zmenšení území Ponavy
50. - 80. léta 20. století - zástavba území mezi Ponavou, Královým Polem, Veveří a Žabovřeskami (dochází tak k úplnému propojení všech okolních čtvrtí), v té době je vybudován sportovní komplex Lužánky
1992-1993 - vzniká velký komplex Boby centrum
1996-1998 - stavba novofunkcionalistického komplexu, nacházejícího se mezi ulicemi Hrnčířská, Kabátníkova a Štefánikova)
Počet obyvatel v roce 1970 – 15 092 (před územními změnami)
Počet obyvatel v roce 1991 - 8 009
SADOVÁ
Byla vyčleněna z katastru Králova Pole jako území bez souvislé zástavby mezi soběšickou silnicí (ul. Kociánka) a údolím sv. Antoníčka pod Lesnou.
1774-1776 - vybudována okružní brněnská silnice od Veselé brány kolem celého města a dále v trase dnešní Hybešovy ulice
více informací
obrazy
prameny, literatura
seznam ulic
objekty
události
archeologické lokality
Kociánka
Kociánka - hloubení železniční trati Praha - Brno
Královo Pole, Červený rybník
Královo Pole, Na Krysténkách
Královo Pole, Žižkova 3
pískovna stavitele Václavka u studánky sv. Antonína
pozemek dr. Dlugoše, trať Kulhan č. parc. 887autor
Jis
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.